Dnes se toto klání řadí mezi pět Monumentů cyklistické sezony. K největším favoritům nedělního, 103. ročníku patří Zdeněk Štybar.
Kolem FlanderSledujte od 14.00 online. |
Na samém počátku závod Kolem Flander posloužil též k vlámskému národnímu obrození.
Psal se rok 1912. Každý, kdo chtěl v Belgii něco znamenat, hovořil francouzsky. Vlámština? Ta patřila na pole, do továren. Tehdy majitel tiskárny August de Maeght založil nový sportovní list Sportwereld a přetáhl do něj mladého redaktora Karla van Wijnendaela, cyklistického nadšence.
„Vlámský jazyk a kultura byly stírány francouzsky hovořící elitou od zrodu Belgie v roce 1830,“ později říkal Van Wijnendaele. „Stvořili jsme tedy noviny, vycházející ve vlámštině, a závod, na němž Vlámové mohli objevovat své hrdiny a získávat i jejich prostřednictvím národní hrdost.“
Roku 1913 vyhlásili konání prvního ročníku jednodenního cyklistického závodu Kolem Flander, dlouhého 342 kilometrů a protínajícího všechna významná města Západních a Východních Flander.
Dvanáct hodin v sedle
Pětadvacátého května 1913 stanulo na gentském náměstí Korenmarkt 37 účastníků. Pouze Belgičané. Ve čtvrt na sedm ráno na ně Van Wijnendaele zakřičel: „Pánové, můžete startovat.“
Prodírali se vstříc cíli po většinou dlážděných silnicích, které často měly vedle sebe i škvárovou cestu. Po 12 hodinách souboj vrcholil čtyřmi okruhy na dřevěné dráze okolo rybníka v Mariakerke. Paul Deman, jenž zvládl trať průměrnou rychlostí 27 km/h, triumfoval a zbohatl o prémii 500 belgických franků, což byl v Belgii ekvivalent zhruba šestiměsíční učitelské mzdy.
Flanders born cyclist #PaulDeman achieved greatness on his bike before, during, and after the war. He won the first Ronde van Vlaanderen (Tour of Flanders) in 1913 and smuggled documents on his bike for the Belgian espionage service during the war. #WorldWarOne #WW1 https://t.co/XxDSPWCp0f
„První ročník se lidem líbil,“ řekl Van Wijnendaele, ale zároveň přiznal: „Skončili jsme ve schodku.“
Mnohem později přiznal: „Náš list byl příliš malý na tak velký závod. Ukousli jsme si větší sousto, než jsme mohli sníst.“
Z bláta na silnici. Štybar a další cyklokrosoví šampioni útočí |
Podnik trpěl také tím, že francouzští výrobci kol Alcyon a La Francaise, za jejichž tovární týmy jezdili nejlepší Belgičané, jim zakázali startovat. Argument šéfů těchto týmů byl prostý: Vítězství na nějakém vlámském závodě by přineslo francouzským týmům takřka nulovou publicitu. A na těch nerovných kostkách a tramvajových kolejích by se navíc naše hvězdy ještě mohly zranit.
Závod, postrádající sponzory a opomíjený hvězdami, mohl zemřít hned po svém premiérovém ročníku.
Notář Leo Van Der Haute, spolupracující s Wijnendaelem, však takřka zázračně sehnal peníze na druhý ročník v roce 1914, přičemž zčásti přispěl do rozpočtu i ze svého.
Pohřbím vás zaživa, nebo zemřu
Organizátoři přesunuli Flandry do termínu na konci března a trať zkrátili na 280 kilometrů. Francouzské stáje opět start svým jezdcům nepovolily. Jeden se však zákazu vzepřel: Belgičan Marcel Buysse ze stáje Alcyon, vítěz šesti etap na Tour. „Paříž je daleko. Mí šéfové tu nebudou, aby mi zabránili závodit - a zvítězit,“ pronesl.
Jak řekl, tak učinil. V cíli ho dekorovali věncem šampiona. Načež válka konání závodu Kolem Flander na pět let přerušila. Němci zrekvírovali veškerou pryž potřebnou k výrobě plášťů a nařídili rozebrat dřevěné velodromy. Desítky cyklistů zahynuly na frontě.
O život málem přišel i Paul Deman, první vítěz Flander. Stal se špionem za frontovou linií, v sedle kola převážel zprávy z Belgie do neutrálního Nizozemska. Při své patnácté misi byl Němci zatčen a ve vězení v Lovani odsouzen k smrti zastřelením. Naštěstí než byl rozsudek vykonán, zachránilo jej uzavření příměří. Za hrdinství obdržel válečná vyznamenání Belgie, Francie i Británie.
Flandry: Tam, co se vyhrává i omylem, a pořadatelé šrotují kola lídrů |
A opět se startovalo, navzdory přetrvávajícím finančním těžkostem. Trať obnovených Flander vedla roku 1919 také kolem bojiště v Ypres, protínala oblasti nejvíce postižené válkou, putovala po děsuplných a místy rozbombardovaných silnicích.
Právě tam se zrodil hrdina, kterého organizátoři vyhlíželi.
Pravda, bývalý voják Henri Van Lerberghe se stal před závodem kvůli otřesnému stylu jízdy spíše terčem vtipů soupeřů. Van Wijnendaele mu dokonce radil: „Raději by ses měl věnovat jinému sportu.“
Přesto měl sebevědomí na rozdávání. „Pohřbím vás na trati zaživa, nebo sám zemřu,“ pronesl a vysloužil si tím přezdívku Jezdec smrti z Lichtervelde. Kolo měl vypůjčené od švagra jednoho ze závodníků, starý typ s jediným převodem. Na trati Flander byly tehdy pouze dva kopce (hellingeny) namísto dnešních devatenácti. Na druhém z nich, stoupání Kwaremont, nicméně nasadil Van Lerberghe takové tempo, že všem ujel.
Nedlouho poté ho zabrzdil vlak, stojící na přejezdu. Sesedl z kola, prošel dveřmi vlaku na druhou stranu a šlapal dál. Získal až půlhodinový náskok, před cílovým oválem v Gentbrugge zastavil u hospůdky, objednal si pivo, vypil ho, pak i druhé.
Vzápětí vlétl dovnitř jeho manažer, obávající se, že tu Van Lerberghe propije své vítězství. „Nech to pivo a jeď,“ křičel, sebral mu půllitr a usadil ho zpět na kolo.
Buldoci silnic z Flander
Van Lerberghe triumfálně projel cílem, postavil se před diváky a s vážným obličejem jim sdělil: „Jděte domů. Jsem půl dne před ostatními.“ Poté obdržel cenu pro vítěze, která se v chudých poválečných časech vyplácela i v naturáliích: tři kila hovězího a dvě lahve vína. Ještě toho dne obě vypil.
On March 22, 1919 the 3rd Tour of Flanders finished in the Gentbrugge velodrome. Henri Van Lerberghe who had a lead of 14 minutes drank 2 pints in a nearby café, and when he crossed the finish he shouted to the crowd: "Go home everybody, I've got a lead of half a day!" https://t.co/jAHjQt1hbc
Ve skutečnosti nezvítězil o půl dne, ale „jen“ o 15 minut, přesto byl šéf závodu Van Wijnendaele nadšen: „Tohle je pravý Flandrian, jakého jsme potřebovali.“
Tehdy se zrodil termín, jenž v cyklistickém světě zdomácněl. Flandrian, to bylo označení pro silné a tvrdohlavé buldoky silnic z Flander, na nic si nestěžující, závodící nekomplikovaně a spoléhající se místo taktiky na brutální sílu.
Však také Van Lerberghova „taktická“ poučka zněla: „Jet tak tvrdě, jak jen dokážu, tak dlouho, jak vydržím.“
Ještě v 60. letech 20. století vynikající vlámský cyklista Walter Godefroot vykládal: „Opravdový Flandrian je cyklista, jenž ví, jak bojovat, protože pochází z národa, který se neustále někdo snažil utlačovat. Jak Valoni, ovládající náš průmysl a kulturu, tak Němci a Holanďané, kteří si chtěli přivlastnit celou naši zem.“
Meno 5 al #GirodelleFiandre. Prima dei Leoni c'erano i Flandrien, ossia una razza di duri a morire, sempre all'attacco delle pietre fiamminghe. L'archetipo fu Gerard Debaets, il primo a vincere due @RondeVlaanderen https://t.co/QVtyVoYnVG https://t.co/EPgyETITPO
Závod Kolem Flander si postupně prorazil cestu z mezinárodní izolace. Od roku 1922 jej vzali na milost též francouzští výrobci kol, jejichž obchod po válce nevzkvétal, a tak jim najednou i vlámská Belgie připadala jako atraktivní trh.
Ovšem byli to především vítězící silní muži s flanderskými kořeny, jejichž příběhy přitahovaly čím dál větší davy diváků. Belgičtí Vlámové zde skutečně objevovali své hrdiny a stále hlasitěji se ozývali proti Valonům.
Klání Kolem Flander se proměnilo v jejich národní poklad, záhy obsypávaly silnice takové zástupy fanoušků, že jezdci se mezi nimi a jejich automobily často nedokázali prodrat. Van Wijnendaele povolal v roce 1933 na pomoc četníky, jenže ani ti nepomohli, a tak od roku 1937 celý závod doprovázeli motorizovaní policisté.
Take a stroll down (the cobbled) memory lane with this look back at the history of the Tour of Flanders, in photos (plus a whole bunch of highlights videos!): https://t.co/AooPO3lMAz #RVV19 https://t.co/PJxOofEg3V
Už dávno neplatí, že ve Flandrech vítězí především Vlámové. Ze závodu se stal i blyštivý drahokam světové cyklistiky. V posledních letech oslavovali v jeho cíli triumf i Nor Alexander Kristoff, Slovák Peter Sagan, Valon Philippe Gilbert a Nizozemec Niki Terpstra.
„Flandry jsou jedním z nejstrašnějších závodů, které můžete jet, a jedním z největších, které můžete prohrát,“ prohlásil slavný Ir Sean Kelly.
Trojnásobný šampion Fabian Cancellara usoudil: „Pro mě jsou Flandry profilem a úskalími největší klasikářskou výzvou ze všech, větší než Paříž-Roubaix.“
V neděli vyjíždí vstříc této výzvě posedmé v kariéře i Zdeněk Štybar.
