Kvůli zdravotním potížím s imunitou musela nechat lyžování v 21 letech. Teď jezdí ve svižném tempu maratony. Na šampionátu je televizní spolukomentátorkou, s mikrofonem a přímo na běžkách popisuje divákům závodní tratě.
A tak nahrává myšlenkám: dopadly by ona a Neumannová lépe než současné běžkyně? Vždyť kromě Kamily Rajdlové najdete jména českých závodnic ve výsledcích až v páté desítce a dál. "Na mistrovství světa nemůžete nastoupit jen tak, že výsledky nejsou tak dobré a vy zaskočíte místo holek. Tyhle tratě chtějí specifický trénink, hodně speciální," líčí Kocumová.
Poznala to jako spolukomentátorka. "Když jsem si tratě projížděla, dva tři dny mi trvalo, než jsem se do nich srovnala trochu i technicky." Netroufne si odhadnout, jak by v závodech dopadla. "Sebe hodnotit nebudu.
Hýbu se, lyže mám ráda, jezdila jsem spíš delší závody."
Přesto je ráda, že jen nestojí vedle tratí, ale vozí se i na nich. I jí totiž občas proběhne hlavou ono co by, kdyby. "Možná je to tím, že jsem skončila v době, kdy jsem měla pocit, že nejsem na vrcholu. Pořád se podvědomě srovnáváte s bývalými soupeřkami. Obdivuju lidi, kteří umějí za tímhle zavřít dveře."
Neumannovou v průběhu zimy napadlo, že by si s někdejšími soupeřkami mohla ještě trochu pohrát.
Jako šéfka organizačního výboru mistrovství nemá čas běhat jako dřív, ale když se o Vánocích projela na lyžích v Itálii, zastesklo se jí. "Popadlo mě krátkodobé nadšení: To bruslení mi pořád jde! Ale pak si říkám: Stačilo, přemýšlej hlavou."
Kocumová by jí věřila: "Kdyby Katka začala trénovat, po pár měsících je schopná dostat se do formy, v níž by se naprosto bez problémů na mistrovství světa probojovala."
Přes všechno závodnické šimrání by se však Kocumové do kolotoče dřiny už nechtělo. Pořád by ji trápily obavy o zdraví. "A když zajedete do jiného životního stylu, zjistíte, že obzory jsou daleko širší."
Nebude tedy jako americký sdruženář Todd Lodwick, který se vrátil pro dvě zlata. "Nikdy sice neříkej nikdy, ale na tomhle mistrovství mi docela vyhovuje funkce, kterou mám."
