Obě dávají lyžování naprosto vše. Jak říká Ulf Olsson, bývalý servisman Katky Neumannové, který nyní pracuje pro Kowalczyk, neviděl nikoho trénovat tak tvrdě jako ji. Tráví 300 dnů v roce po různých tréninkových kempech, v podstatě není doma.
Je ze vzdělané "doktorské" rodiny, ale ani na studia nemá čas. Totéž Saarinen. Má rezervované místo na univerzitě, ale říká: "Teď chci dělat naplno jedinou věc."
Kocumová v MF DNESZuzana Kocumová o ženských běžeckých hvězdách šampionátu |
V čem se liší? Saarinen je mezi závody uvolněná, docela upovídaná a pohodová holka. Navíc je součástí silného finského týmu, který jezdí dobré výsledky. Kdyby závod nevyšel jí, může za ni zaskočit třeba Virpi Kuitunen.
Zato Kowalczyk je jedinou polskou hvězdou. Když nezajede, peníze od sponzorů nebudou. Postrádá i jakousi hravost. Servisman Ulf z ní bývá nešťastný: Justyna je prý tak trochu tvrdohlavý despota, všechno ví nejlíp.
Při závěrečné třicítce mě ale Kowalczyk svým úžasným nástupem uchvátila. Do posledního kopce jela čelní skupina úžasnou frekvenci a ona z toho už tak rychlého vlaku a v tak těžkých podmínkách ještě dokázala poodskočit. Jako kdyby měla pod nohama ledový sníh a ne tuhle "hačabu". Klobouk dolů.
Saarinen měla naopak ohromnou smůlu. Norka Steira jí v závěru závodu strhla košíček na hůlce, což je v tomhle bořivém sněhu obzvlášť nepříjemné. Padla, měnila hůlku, přesto se neuvěřitelně rychle dotáhla do čela. Jenže v tu chvíli začaly ostatní nastupovat, jí už nezbylo dost sil. Bez té kolize by podle mě medaili měla, i když zlato patrně ne.
Na šampionátu oslnila, jak jela týmový sprint, i tím, jak dokázala vyhrát klasickou desítku, přestože nebyla její největší favoritkou.
Které z nich bych tedy dala hlas pro největší ženskou hvězdu šampionátu? Řekla bych, že Saarinen. Jistě, má lepší parťačky v týmu, z čehož těží. Ale při tak těžkém porovnávání si nakonec pomohu řečí čísel. A ta říká: Saarinen má tři zlata, o jedno víc než Kowalczyk.
