Psal se rok 1996 a teenager jménem Kobe Bryant po nováčkovské sezoně v létě dřel v posilovně, aby své hubené tělo připravil na další souboje se siláky z NBA.
Zvonil mu telefon, který kvůli zvedání činek jen taktak doběhl.
„Haló? Tady Michael!“
„Jaký Michael?“
„Michael Jackson.“
I tohle byl jeden z momentů, proč se z klučiny stal jeden z nejvýraznějších basketbalistů dějin.
Pětinásobný šampion NBA. Dvojnásobný olympijský vítěz. Komerční ikona. Multimiliardář. Obviněný ze znásilnění. Mamba černá. Autor 33 643 bodů v základní části NBA a dalších 5 640 v play-off. V obou případech třetí nejlepší v dějinách slavné ligy.
Tím vším je 37letý Bryant.
Kobe Bryant dostává polibek od manželky Vanessy,
Jeho kariéra byla tento týden dopsána tak, jak žil a hrál: velkolepě. Při rozlučce dal Utahu 60 bodů, poděkoval všem a v narážce na přezdívku, kterou si sám udělil, do mikrofonu v losangeleské hale Staples Center prohlásil: „Mamba je pryč.“
Druhý den ráno jeho fanshop už prodával trička s tímto nápisem.
Kobe totiž vždycky věděl, co dělá.
Klíčový večer v Neverlandu
Především odmala věděl, že chce hrát basketbal a být v něm nejlepší za každou cenu, což nemyslel metaforicky, ale doslova.
Až fanaticky dřel.
Klidně se izoloval od spoluhráčů, což byl na někoho, kdo má za sebou první sezonu v NBA za slavné Lakers, docela odvážný tah.
A pak se ozval Michael Jackson.
Bryant si nejdřív logicky myslel, že to je vtip, ale nebyl. A příběh, který popsala ESPN, pokračoval ještě mnohem neuvěřitelněji.
„Pokračuj v tom, co děláš. Nenech se ovlivnit ostatními. Nechtěj být normální, jen abys splynul s davem,“ vzkázal mu Král popu, který sledoval start jeho kariéry a líbilo se mu, jaký je Kobe svéráz.
Kobe Bryant jako dvacetiletý mladíček na premiéře filmu Zorro: Tajemná tvář
Tak jej pozval na svůj legendární ranč Neverland (mimochodem, Bryantovi málem došel benzin, ale Jackson měl samozřejmě i svoji soukromou čerpací stanici).
A u večeře mu zpěvák ještě znovu promlouval do duše: „To, co děláš, je tvoje posedlost. Já vím, jaké to je, být jiný. Musíš tomu umět čelit.“
Asi jen málokdo měl právo pronášet podobné věty tak jako Michael Jackson. A Kobe Bryant si je rozhodně vzal za své.
Novinář Bill Plaschke z Los Angeles Times, který sledoval jeho kariéru od prvního do posledního duelu a napočítal si celkem 607 článků na téma Kobe Bryant, napsal: „Ještě víc než na jeho zápasy myslím na chvíle, kdy jsme spolu kráčeli z haly k jeho autu. Mluvil o zoufalé potřebě vítězit za každou cenu. O nenávisti k porážkám. Nebo o víře, že vášeň a houževnatost dokážou cokoli.“
Tohle byl přesně on.
„K výhrám si šel svým osobním tunelem. Kobeho jste nemuseli mít rádi, ale víte co? O nic na světě se nestaral míň,“ prohlásil Michael Jordan, jeden z velkých vzorů KB.
Kobe totiž nebyl jen geniální basketbalista, ale i geniální plagiátor.
Ten, který nejlépe kopíroval
Nebo, jak sám o sobě jednou řekl, zloděj: lupič cizích pohybů a cizí výjimečnosti. Však mu i na onom až surreálně vyhlížejícím večeru v Neverlandu Michael Jackson říkal: „Uč se od nejlepších. Zjišťuj, proč byli úspěšní a proč neúspěšní.“
A tak Kobe Bryant zjišťoval a učil se. Jordana zasypával dotazy na jeho střelbu, v počátcích kariéry jej kopíroval až neurvale okatě. Jenže nešlo pouze o něj, Bryant informace odevšad nasával jako houba.
Ptal se Kareema Abdul-Jabbara nejen na jeho kariéru a tituly s Lakers, ale i na to, jak s Brucem Lee trénoval bojová umění. Volal Larrymu Birdovi, jak ve zlatých letech zvládal své spoluhráče, kteří nemakali podle jeho představ (což byl u Bryanta teoreticky skoro každý; jako má Jágr noční tréninky, on byl v tělocvičně pravidelně ráno, ještě za tmy).
S kariérou Kobeho Bryanta se na turnaji v Monte Carlu symbolicky rozloučil i tenista Rafael Nadal.
Čínská rozlučka: svérázně - malbou na chodník - se s Kobem Bryantem rozloučili ve městě Šen-jang.
Když cítil, že potřebuje zlepšit dynamiku, „objednal“ se na ranč legendy Hakeema Olajuwona: přiletěl svým soukromým letadlem a pak se od něj hodiny nechal do vyčerpání cepovat.
Olajuwon, od nějž podobné lekce později dostávali i LeBron James či Jao Ming, k tomu řekl: „Byl neuvěřitelný. Ze všech velkých hráčů, kterým jsem radil, Kobe vše vstřebal nejrychleji. A nejlíp využil.“
Přes všechna doporučení od zásadních postav basketbalových dějin ale Bryant trval na tom, že jeho hlavním mentorem byl... „Michael Jackson. Měl na mě největší vliv, onen letní telefonát mi změnil život. A jaký byl? Normální ne. Ale to je úděl géniů.“
Loket v obličeji? Spoluhráči to pochopí
S Jacksonem se stali osobními přáteli a je až mystické, že se zároveň oba společně ocitli na dně. Chvíle, kdy Bryanta obvinili ze znásilnění a na Jacksona se vyvalil skandál s obtěžováním dětí, od sebe dělilo pouhých pět měsíců.
Zažíval nejhorší chvíle života.
A také se zrodila Černá mamba.
Svou ikonickou přezdívku, již potvrzuje tetování na rameni, si Bryant vymyslel právě v černých dnech, kdy víc než sport řešil soudy a jeho budoucnost byla plná chmur. Proč si zvolil hadího zabijáka? Poněvadž chtěl být jako mamba, stát se pro soupeře doslova smrtelnou hrozbou.
Losangeleská hala Staples Center se loučila s dvacetiletkou Kobeho Bryanta v dresu LA Lakers i tímto obřím plakátem.
Dlouhá fronta na... suvenýry, které připomínaly loučení Kobeho Bryanta s NBA.
Limitovaná edice suvenýrů k rozlučce Kobeho Bryanta s kariérou. V popředí zlatem vykládaná kšiltovka.
Přesně to konvenuje jeho pojetí basketbalu jako cesty za vítězstvím takřka za každou cenu.
„Pár lidí jsem dovedl k slzám,“ přiznal Bryant; součástí jeho mytologie je story, jak na tréninku udeřil loktem do tváře spoluhráče Sašu Vujačiče. Tehdy si nebyl jistý, zda už nepřestřelil, a tak si - jak jinak - zavolal o radu, samotnému Jordanovi. Odpověď? „Taky jsem pár spoluhráčů rozplakal. Někdy mě nenáviděli, ale vzhledem k tomu, že jsme společně došli k titulům, bych řekl, že to nakonec chápali.“
Jak sladce to muselo Kobemu znít! Tohle bylo přesně jeho.
Nikdy se nezastavit.
Pořád TO zkoušet.
Dojít tam, kam až to jen jde.
Shaq O ́Neal vítá někdejšího parťáka Kobeho Bryanta mezi basketbalovými důchodci.
Nejspíš proto si zaměstnanci Lakers udiveně vyměňovali zprávy o tom, že den po posledním zápase kariéry byl Kobe ráno zase v posilovně a v 8.30 se hlásil v kanceláři.
Do jisté míry je jako jeho vzor Michael Jackson. Geniální i nenormální. A dost možná je tohle hlavní důvod, proč odcházel jako král.
