Zní to zcela logicky: čím větší úspěch, tím vyšší odměna. Proto se fotbalisté derou do Ligy mistrů, atleti i s drobnými šrámy objíždějí světové mítinky a tenisté kočují celý rok po turnajích. Být nejlepší se jim vyplatí. To ale zdaleka neplatí o klubech, které doma vládnou ve volejbalu, basketbalu či házené. V elitních evropských ligách utrácejí už za pouhé startovné, za další náklady spojené s cestováním vynaloží statisíce, někde i miliony. A zisk žádný. "Stát se českým mistrem je z hlediska peněz za trest. Nedostanete za to ani halíř v lize, ani od mezinárodní federace," tvrdí Luděk Eremiáš, šéf basketbalových mistrů z USK Praha. Když to jen trochu jde, týmy se raději trmácejí v autobusech. Cestování a ubytování kasu vysává nejvíc. Ligu mistrů proto odmítly hrát třeba volejbalové šampionky z Frenštátu pod Radhoštěm. "Je to pro nás příliš nákladná záležitost, přišlo by nás to na víc než milion korun," prohlásila manažerka Marcela Adámková. Důvodem je i předchozí zkušenost z roku 1998, kdy úzký kádr těžce zvládal evropskou i domácí soutěž. Přes milion korun, 45 tisíc švýcarských franků, vydají pro základní skupinu Ligy mistrů i volejbalisté z Českých Budějovic. Tolik musel klub složit, aby se mohl do soutěže vůbec přihlásit. Záruku zbohatnutí nenabízejí ani atraktivní soupeři a tím i prodej televizních práv do ciziny. O míčové sporty, na rozdíl od fotbalu, není zájem ani doma. "V základní skupině je zájem zahraničních televizí nulový," potvrdil Jiří Hamza, manažer basketbalistek Gambrinusu Brno. V klubu jsou nadšeni už jen z toho, že se vůbec dostanou na obrazovku. Přestože v klubové pokladně nepřibude ani koruna. "Pro nás je vrchol, že jsme pravidelně v televizi," říká Hamza. "To Němci jsou v pohodě," připomíná Miroslav Bartoň, bývalý manažer házenkářů Zubří. "Prodají televizní práva na domácí zápasy a jsou za vodou. U nás to zatím tak nefunguje. Před třemi lety jsme skoro museli platit za to, aby se vysílal alespoň zápas s německým Lemgem." Kluby mají starostí nad hlavu už jen s organizací domácích střetnutí. Obvykle musí pro významnou soutěž upravit halu, spoustu péče vyžadují zahraniční soupeři, ale také rozhodčí nebo delegát mezinárodní federace. Třeba v basketbalu je pro účast v evropských pohárech potřeba vyřídit ještě mezinárodní licence pro každého hráče. Ta stojí českého hráče 500 německých marek, a cizince dokonce 1200, ženy platí 200 marek. V této sezoně, až na šampiony USK Praha, startují čeští basketbalisté pouze v Koračově poháru, protože na účast v kvalitnější evropských pohárech nemají potřebný koeficient. Ve vyšší soutěži naposledy st artoval loni Kunín a účast včetně poplatků, licencí hráčů a především cestovného vyšla klub na 2,2 milionu korun. Mistři z USK se mohli přihlásit do Severské ligy hlavně proto, že vedení soutěže hradí drtivou část nákladů včetně letenek a hotelů. "Jinak by nás to zruinovalo," řekl předseda klubu Eremiáš.
13. listopadu 2000
