Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Továrna štěstí naruby. V Kataru trénoval šampiona, sám o vše přišel

Luboš Benko, atletický trenér | foto: Jan Palička, MAFRA

12 2017
Dauhá (Od našeho zpravodaje) - Je to deset let a dva měsíce, kdy mu začal zbrusu nový a hodně nečekaný život. Za přepychovým 300metrovým mrakodrapem zvaným Pochodeň, ve kterém jezdí sedmnáct výtahů a zrovna tam bydlí česká fotbalová reprezentace, vkročil Luboš Benko do továrny na sportovní úspěchy a na štěstí.

„Napoprvé mi z toho spadla brada. Nic takového na celém světě nestojí a nejspíš stát nikdy nebude,“ vypráví slovenský atletický trenér.

Nádherná hřiště, klimatizované haly, vědecké laboratoře a pár vyvolených mladých sportovců, kteří se v horkém Dauhá snaží být top. V atletice, ping-pongu, šermu, plavání, judu, squashi. Samozřejmě především ve fotbale, který je absolutní vášní pro celý Perský záliv.

Vítejte v Aspire Academy, milý Luboši!

Dobrý den, jmenuju se Baršim

Vytáhlý chlapík z Povážské Bystrice dokráčel na zastřešený atletický stadion v Dauhá a spatřil hubeného klučinu s dlouhatánskýma pavoučíma nohama: „I toho budu trénovat?“

„Dobrý den, jmenuju se Mutaz Baršim,“ představil se teenager s rozverným kukučem.

Mutaz Essa Baršim během kvalifikace ve skoku do výšky.
Mutaz Essa Baršim při Diamantové lize v Oslu.

Mutaz Baršim

Dnes už je Baršim celosvětovou celebritou, jen na reklamních smlouvách s Nike nebo Red Bullem vydělává miliony. Díky permanentnímu katarskému pasu, který dostal za své sportovní úspěchy, má jisté, že od emíra bude dostávat doživotní rentu.

Jenže tehdy byl pouze nadějným synem súdánských rodičů, kteří na pas neměli nárok: „Talent měl obrovský, ovšem přiznávám, že by mě nenapadlo, že jednou skočí 243 centimetrů.“

Aby bylo jasno, 243 centimetrů je Baršimův asijský rekord a druhý nejlepší výkon všech dob.

Tam, kde se uklidní duše

Benko si za slunečními brýlemi prohlíží, kolik mrakodrapů roste naproti v zálivu. Napravo je umělý ostrov Perla, nalevo stárnoucí mrakodrap Sheraton. Katařané už dávno plánují, že ho pošlou k zemi, aby mohli postavit daleko pompéznější a blyštivější náhradu.

„Jsem pyšný, že jsem Baršima naučil technické základy. Když to zanedbáte, už se to nedožene.“

Luboš Benko, atletický trenér

Vůbec je šrumec slyšet až sem. Všude se staví. Emír se rozhodl, že se do dvou let, než slavnostně vypukne atletické mistrovství světa, otevře sto stanic metra. Ano, sto. A najednou! Aby hostitelé ukázali, že díky sportovní vizi a pohádkovému bohatství dokážou i nemožné.

Oáza v parku za muzeem islámského umění, kde Benko usrkává latté, lehce klame. Je klidná až moc. Originální kaskádovitou budovu navrhl slavný architekt Ieoh Ming Pei, jehož skleněnou pyramidu obdivují třeba lidé ve frontě před pařížským Louvrem.

„Oči se tu nabaží a duše zklidní. Zajděte se podívat dovnitř. Je to unikát,“ říká Benko. On zrovna do muzea nemůže, protože si odskočil z tréninku a má na sobě kraťasy, ve kterých ho ochranka dál nepustí.

On neskáče, on létá

Zůstaneme v parku pod palmami, i tam je krásně. Daleko od chaosu na čtyřproudých silnicích, mezi kterými zahalení dělníci z Indie, Nepálu a Srí Lanky na úzkých pásech zasazují drny trávy, aby se všechno dokonale zelenalo.

Během kariéry výškaře byl Benko pětkrát mistrem Slovenska a venku soupeřil třeba s českými parťáky Tonem nebo bratry Janků. Ze dne na den však zmizel do Dauhá. Proč? Náhodou, protože původně oslovený kolega nemohl. Benko odešel s dívkou, kterou si nahonem vzal, protože v Kataru je nemyslitelné žít s někým jen na hromádce. Zatímco se narodily dvě děti a na účet přibývalo peněz, talentovaný Súdánec Baršim přestoupil k Polákovi Szczyrbovi, získal dvě olympijské medaile a vyhrál mistrovství světa.

Nejlepším sportovcem Asie byl vyhlášen katarský výškař Mutaz Essas Baršim.

Nejlepším sportovcem Asie byl vyhlášen katarský výškař Mutaz Essas Baršim.

„On neskáče, on létá. Je jako pírko s dynamitem v nohách.“ Jestli někdo může překonat světový rekord Javiera Sotomayora z roku 1993, čili 245 centimetrů, je to Baršim: „Jsem pyšný, že jsem ho naučil technické základy. Protože když to v dorostu zanedbáte, už se to sotva dožene.“

Až se vrátím, začínám od nuly

Po širokých bulvárech se ženou třítunová monstra, která žerou pětadvacet litrů na sto kilometrů, a mezi nimi se krčí drobné Subaru Outback, které řídí host ze Slovenska. Měnit dosluhující auto nechce. Zaprvé je to zbytečná investice, zadruhé má stříbrňáka rád a zatřetí cítí, že jeho katarská mise pomalu končí.

Ze zadního sedadla uklidí tenisový bágl, na první stopce zastaví, druhou projede padesátkou a upřímně poví: „Na pravidla si tu řidiči moc nehrají.“

Pověstná sedmikilometrová promenáda Al Corniche po pravé ruce ubíhá: „Koukněte doleva, tady je staré tržiště Souq Waqif.“ A naproti muzeum Fanar, které připomíná babylonskou věž: „Já tomu říkám slimák.“

Než zvedne kotvy, rád by si našetřil co nejvíc. Vždyť právě kvůli tomu žije v takové dálce. Doma bude začínat od nuly, už dávno to ví. Manželka, se kterou si přestal rozumět, odjela a děti vzala s sebou. Mezitím Benkovi zemřel táta a před pár dny jen tak tak stihl maminčin pohřeb.

Až se vrátí, může na škole učit tělocvik: „Za 600 eur měsíčně.“ Nebo za pár drobných pomáhat s trénováním. Taky se zeptá bratra, jestli nepotřebuje pomoct s kamenickou firmou, manuální práce se nezříká.

Přitom to byl právě Luboš Benko, kdo před deseti lety popostrčil za slávou a nepředstavitelným bohatstvím neznámého Súdánce s pavoučíma nohama.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze