Ty dvě se po bitvě s výstředním skóre 4:6, 6:0, 10:8 uviděly v šatně. Devatenáctiletá Lotyška Ostapenková, která se v zákulisí chvílemi smála a chvílemi plakala, přitočila k vítězce a spustila na ni: „Hele, já byla za stavu 5:2 ve třetím setu tak děsně nervózní.“
„No jo, bylo vidět, jak ses rozklepala,“ opáčila světová pětka, kterou děvče se dvěma copy svou bezprostředností naprosto odbouralo.
Obyčejně se sokyně krátce po mači nevybavují. Cloumají s nimi rozdílné pocity. Ostapenková, bývalá šampionka wimbledonské juniorky, ovšem na zvyklosti nedbala.
I proto ohromila Plíškovou, která ji chválila: „Hrála jsi skvěle. Mnohem líp, než když jsme se utkaly loni v Cincinnati. Co se s tebou stalo? Fakt ses zlepšila.“
Češka líčila scénku na tiskovce a prohlásila: „Mile mě překvapila. Byla úžasná.“
Čím vás ještě zaujala?
Na kurtu byla agresivnější, nedostala jsem se ke své hře. Taky si zasloužila vyhrát. Ale měla smůlu. Jsem šťastná, že jsem postoupila. Jsem tu poprvé ve čtvrtém kole. Výhra se počítá, i když jsem k ní nedošla svou obvyklou cestou. Spokojená můžu být snad jenom s prvním servisem ve třetím setu. Cítila jsem, že mám hodně vysokou úspěšnost.
Uznáváte, že jste do partie vstoupila poněkud zataženě?
Asi jo. A zbytečně. Pak už to bylo těžké. Ona hrála rychle po odskoku, přímky, co moc nevyskočí. Nedokázala jsem se dostat z obrany. Ale i takové zápasy jsou.
Viděla jste nějakou šanci, jak se můžete vymanit z tlaku?
Jedině po jejím druhém servisu jsem mohla útočit, jenže ona hodně často trefovala první. Udělala jsem chybu hned ve druhém gamu, kde jsem měla brejkboly na 2:0, jenže zahrála jsem lážo plážo, spíš pasivně. Pomohla jsem jí dostat se do zápasu.
Říká se o vás, že si libujete v krizových situacích. Užívala jste si stav 2:5 ve třetí sadě?
Ty jo, ani ne. Necítila jsem se ve své kůži. Šla do mě fakt ostře a já chvílemi neměla zápas ve svých rukou. Zlepšilo se to právě za stavu 2:5, kdy jsem dostala šanci.
Už jste se viděla v letadle?
Jo, hodně. Jsem si říkala: „Dneska večer už to nestihneme, ale zítra večer poletíme.“ Byla jsem dva brejky dole. Nějakou naději jsem měla. Ale malou. Vždyť ona si držela podání v pohodě, než zpanikařila.
Kde jste brala energii na obrat? Pomohli trenéři a přítel na tribuně?
Hodně. Kluci v boxu mě vyfandili. Sama jsem začala víc věřit po snížení na 3:5. Když jsem si pak podržela servis, dostala jsem se zpátky do hry. Využila jsem toho, že soupeřka měla „vokýnko“.
Jak zásadně vás dnešní útěk z hrobu posílí do zbytku turnaje?
Asi jsem to potřebovala. Letos mě zatím potrápila jenom Vinciová v Brisbane. Asi jsem si musela jeden zápas protrpět. Nehrála jsem úplně nejhůř, ale dobré to nebylo.
Vzpomínala jste na dvorci na nějaké utkání, které se vám podařilo otočit?
Snažila jsem se. Ale nepovedlo se. Byla jsem na Ostapenkovou takticky připravená, věděla jsem, že do toho půjde. Ale až takovou agresivitu jsem nečekala.
Ve vzteku jste rozbila raketu. Ulevilo se vám?
Potřebovala jsem něco udělat, i když to byla blbá emoce. Pak už jsem si začala trochu víc fandit, což pomohlo mé hře.
V osmifinále narazíte na domácí Gavrilovovou, s níž máte bilanci 2-0. Co od střetnutí očekáváte?
Dají nás na velký kurt, což je fajn. Jsem zvyklá na to, že jsou diváci proti mně. A myslím, že se zase vrátím ke svému útočnému stylu.
