Loni na Flushing Meadows vyřadila tři Američanky, včetně sester Williamsových. Letos zdolala další dvě. Její šikanu domácích hráček v Queensu ukončila až ve středečním mači prostořeká Coco Vandewegheová.
„Já umím hrát o hodně líp, než jsem předvedla, ona zase o hodně hůř,“ vysvětlila pětadvacetiletá Češka výsledek 6:7, 3:6.
V mysli se jí mísilo zklamání s úlevou a vírou, že se jí jednou její nádherný sen splní a ona slastně políbí jeden ze čtyř nejvzácnějších pohárů.
„Celkově jsem na turnaji nepředvedla svou nejlepší hru, přesto jsem to dotáhla do čtvrtfinále. Moje šance na zisk titulu se časem zvětšují. Věřím, že ještě přijdou,“ pronesla.
V první sadě jste otočila z 2:4 na 5:4 a vysloužila si setbol. Vyčítáte si, že jste při něm nebyla odvážnější?
Asi to chtělo víc přitlačit. Jenže situace nebyla jednoduchá. U forhendu jsem byla pozdě. Míč jsem brala u země a nemohla se do něj opřít naplno. Ale jo, udělala jsem chybu. Kdybych tuhle výměnu mohla vrátit, zahraju ji jinak.
Servis vám tentokrát nepomáhal jako obvykle. Proč?
Coco si věří celý turnaj a v každém kole se zlepšuje. Neudělala jsem toho při podání tolik špatně. V obou setech se ale našel game, ve kterém jí returny hrozně sedly. Dívala jsem se na procento prvního servisu, zas tak nízké nebylo – přes šedesát procent. Ona ale, když má takový den, umí tlačit i proti prvnímu podání.
Mnoho těsných míčů dopadlo v její prospěch. Ani jedna ze šesti výzev jestřábího oka vás nezachránila, že?
Hm... Dneska mi nevycházelo nic, ani jestřáb.
Zdálo se, že jste Američance ve druhém setu přenechala aktivitu. Souhlasíte?
Ve všech třech našich předchozích zápasech šla první sada do tiebreaku, načež jeho vítězka získala i druhý set. To pomyšlení mi psychicky moc nepřidalo. Ona hrála velmi dobře, neudělala moc chyb.
Letos jste se v New Yorku nedokázala uvolnit. Proč se to nepovedlo ani ve čtvrtfinále?
Když ona vás taková hráčka jen tak nenechá. Má skvělý první i druhý servis a já byla pořád ta druhá. Neměla jsem kde zatlačit, protože hrála vabank.
Ale co vy? Nemáte ve výměně přitlačit jako první?
Jenže ona má servis jak chlap. Snažila jsem se chodit alespoň do toho druhého, jinak bych byla úplně v háji. A jakmile jsem já netrefila první podání, dostala jsem se do problémů. Ona má hroznou sílu a hned po mně střílela.
V čem pro vás bylo US Open 2017 jiné než to minulé?
Ve všem. Loni byla nasazená jednička Serena Williamsová, já neměla co ztratit a ona musela vyhrát. Podle toho to vypadalo, nehrála proti mně dobře. Proto jsem ji porazila. To samé s Venus, nikdo ode mě nic nečekal. Teď jsem jako jednička přijela já, obhajovala jsem finále. Nastaly různé tlaky. Jsem ráda, že mám turnaj za sebou.
Číslem 1 od pondělí nebudete. Trenér Kotyza říkal, že z vás teď napětí spadne. Co vy na to?
Asi to tak bude. Mně je fakt jedno, jestli jsem první nebo druhá na světě. Nevidím extra výhody. Všichni čekají, že mi něco spadne z nebe. Ale je to spíš horší, protože soupeřky jsou připravené a hrají kolikrát nad svoje možnosti.
Berete minulé týdny spíš jako cennou zkušenost, nebo jako velké zklamání?
Nemůžu skákat do stropu. Ale jsem ráda, že mám tenhle zážitek za sebou. Poprvé jsem obhajovala finále. Věřím, že se mi na příštích grandslamech bude hrát líp.
Otřásl New York vaší vírou v zisk titulu? Nebo míníte, že máte před sebou ještě spoustu příležitostí?
Myslím si, že moje šance jsou pořád větší. Podívejte na moje výsledky na grandslamech – jsou čím dál lepší. Věšet hlavu nebudu, titul jsem tady v rukou neměla. Turnaje jsou vyrovnané, skoro každá hráčka může jít daleko.
V čem se měníte vy?
Dřív jsem grandslamy hrála šíleně. Ani teď na nich zrovna nezářím, přesto dokážu zvládnout těžké třísetové zápasy. Mám pořád víc zkušeností. Do loňského Wimbledonu jsem nepřelezla třetí kolo, pak jsem byla s klikou ve finále US Open. Všichni si začali myslet, že budu teď grandslamy vyhrávat. Jenže tak snadné to není.
