Blýskly se na vyhlašování Zlatých slavíků. Společenská média se o ně zajímají i kvůli soukromí - Plíšková chodí s televizním moderátorem Michalem Hrdličkou a Strýcová s hudebníkem Davidem Krausem. Teď jsou však ve Švýcarsku na ryze sportovní misi, coby jednička a dvojka mají vrátit Česko do finále.
Výškou i povahami se liší. Na jejich příkladu se ovšem ukazuje, že se protiklady přitahují.
Jako pár jste loni rozhodly boj o titul s Ruskem a letos první kolo v Rumunsku. Sbližuje úspěch?
KP: Už dřív jsme spolu často trénovaly. Vídáme se na turnajích. Kamarádily jsme, že jo? Ale tyhle dva vypjaté zápasy, zvlášť finále v Praze, nás daly ještě víc dohromady.
BS: Emotivní zážitky ten náš vztah posílily. Ale sedíme si taky lidsky.
KP: S Barčou se na kurtu cítím výborně, což se mi nestává často.
Čím vám tak vyhovuje?
KP: Rozumíme si. Domluvíme taktiku a neřešíme nic okolo. Jestli mi leze na nervy, nebo ne. Když uvadám, potřebuju k sobě někoho živějšího. A Bára je někdy živá až moc.
BS: Ladí nám to. Jsem hodně emoční, ona spíš v klidu. Doplňujeme se. Když něco zkazím, nenahodí ksicht. Všemu se zasmějeme.
Kdo víc vtipkuje?
KP: Bára má dost hlášek. Nejsou úplně publikovatelné. Komentuje, já se směju a ještě něco přihodím.
BS: Vztah máme parádní. Funguje nám to. Ve všech ohledech!
Dvojdomek byste sdílet mohly?
BS: Klidně. Úplně v pohodě. Nehádáme se. Na kurtu ani mimo něj.
Barbora Strýcová na tréninku českých tenistek před zápasem Fed Cupu ve Švýcarsku
Karolína Plíšková na tréninku českých tenistek před zápasem Fed Cupu ve Švýcarsku
Jak je důležité mít spřízněnou duši na turnajích?
BS: Hodně. Potkáváme se po celém světě. Třeba se nám stýská po domově a je fajn si zajít na kafe nebo na nákupy s kamarádkou.
KP: Není moc času, ale dáme třeba véču i s trenérama. Pokecáme.
O čem?
KP: O čemkoli. Kromě tenisu.
BS: Ten neřešíme vůbec. To spíš oblečení nebo chlapy.
Potěší vás pozvánky do společnosti?
KP: Pocítila jsem, že lidé v Česku vítězství ve Fed Cupu vnímají fakt hodně. Ale nepřipadám si jako celebrita. Někam zajdu, když zrovna nemám co dělat... Sama bych třeba nešla, ale s Barčou je to fajn večer.
BS: Bylo prima, když nás pozvali na Slavíky. Ale nepotřebuju se někde ukazovat.
Donesly se k vám reakce na vaše odvážné šaty, Karolíno?
KP: Těm jsem vážně nemohla uniknout! Lidé to řešili opravdu dost. Měla jsem výstřih jako každá druhá, když jde vyvenčit psa. Asi to byl nezvyk, že se takhle oblékla zrovna tenistka.
Co jste si pomyslela, když jste Karolínu spatřila?
BS: No, čuměla jsem aspoň dvě minuty, protože jsme si v sále sedali ve tmě. Když pak Kája vystoupila na pódium, byla jsem v šoku. Ale dobrý!
KP: Bára už mě viděla i bez šatů, takže ji to nepřekvapilo. V šatně, samozřejmě. (smích)
Sleduje se rovněž vaše soukromí. Máte partnery ze showbyznysu. Vadí vám to?
KP: Já určitě nehledám mezi slavnými, to není můj cíl. Prostě se stalo.
BS: V místech, kam chodím, se objevuje určitý typ lidí. Zrovna se objevil on a já se zamilovala.
KP: Docela mi vadí, když se mi někdo vrtá v soukromí. I když chápu, že si za to můžu výběrem partnera a tím, že hraju tenis. Kdybych prodávala v Lidlu, jsem v klidu.
Dělí vás šest let. Je to znát ve výběru hudby nebo filmů?
BS: Vůbec. Myslím, že v hlavě jsem pořád mladá jako Kája.
KP: A já jsem zase jako Bára.
BS: Až tak stará nejsem, abychom poslouchaly jinou muziku.
KP: Občas si vyměníme písničky, když si jedna z nás oblíbí nějakou kapelu. Filmy moc nesleduju, ze seriálů leda Partičku a občas Ulici.
Co si pouštíte, než jdete na kurt?
KP: Rychlejší věci na nabuzení.
BS: Já spíš něco pomalejšího, abych se zklidnila. A ještě ty seriály: bavil mě Sex ve městě, ale ten už skončil, takže nemám na co koukat.
KP: Bára hlavně visí na telefonu.
BS: Jo, to je peklo pekelný. Čtu si články a hlavně sjíždím módu. Střihy, návrháři...
KP: To baví i mě. Jinak přes mobil hlavně komunikuju s rodinou.
BS: Ještě mě bere nábytek! Mám nový secesní byt v Praze, kupuju si zajímavé kousky. Mám ráda staré věci, jako je tahle lampa. (ukazuje ji v lobby Hotelu Europa)
Jaký vlastně máte vztah ke Švýcarsku?
BS: Jako malá jsem hrála turnaje v Annecy a byla to nádhera. Lucern se mi taky líbí. Na Švýcarsko mám hezké vzpomínky, čistá země, lidé přátelští, všechno upravené.
KP: Já tu jsem poprvé. Město je krásné, staré centrum, jezero. Ačkoli na dovču bych sem nejela. Jsou pro mě hezčí místa.
Karolína Plíšková (vpravo) a Barbora Strýcová před tréninkem českých tenistek na zápas Fed Cupu ve Švýcarsku
Zkusme menší švýcarský dotazník. Čemu dáváte přednost: horám, či jezerům?
KP: Radši budu u vody. Nelyžuju, takže bych na horách neměla co dělat.
BS: U mě vyhrávají hory. Přijdou mi energické, nádherné. Taky ráda jezdím na snowboardu.
Sýr, nebo čokoláda?
Obě: Čokoláda.
BS: Ale takový dobrý ementál... Mňam!
KP: U mě jednoznačně vede čokoláda. Mléčná. A úplně nejlepší je oříšková.
S penězi raději do banky, nebo do kasina?
BS: Do banky.
KP: Do banky. I když v kasinu už jsem byla párkrát a ruleta mě docela bavila.
Hodinky, nebo zlaté šperky?
KP: Dřív jsem si říkala, že si nikdy nekoupím drahé hodinky, ale postupně jsem změnila názor. Mám asi troje nebo čtvery. Dost na ně koukám v časopisech a všímám si lidí, jaké nosí.
BS: Šperky. Mám ráda cetky, měním je podle oblečení. Dostala jsem nádherné kousky k narozeninám od táty. Nemusí být drahé. K parádním šatům do společnosti se bižuterie moc nehodí. Ale kolikrát si koupím čtyři prstýnky za stovku a jsem šťastná.
Federer, nebo Wawrinka?
BS: Volím Féďu. Je to prostě bůh tenisu, elegantní, nemá žádné kauzy. Je prostě nejvíc.
KP: Hrou se mi Wawrinka docela líbí. Na Federera nemá nikdo, to je kapitola sama pro sebe, s ním se nikdo nemůže srovnávat. Ale Wawrinka nám dává dobrý příklad tím, že se dost zlepšil v pozdějším věku. Ukazuje, že se dá první grandslam vyhrát až před třicítkou. Poznala jsem ho osobně v asijské lize a nedá se říct, že mi vyloženě seděl.
Němčina, nebo francouzština?
KP: Němčina. Chtěla bych umět francouzsky, jenže nejsem schopná se cokoli učit. Byla jsem dva roky v Německu, takže něco rozumím. Francouzsky se dá domluvit se spoustou lidí, je to hezký jazyk, ale k němčině mám blíž.
BS: Francouzština, protože mi přijde romantická a zaláskovaná. Němčina je tvrdá, prostě mě nebaví. Dřív jsem německy uměla, ale teď už si pamatuju jenom danke schön!
