Jako již tradičně nastoupil v zahajovací sestavě. V průběhu utkání se na palubovce pravidelně střídal s Mauricem Whitfieldem, oba odehráli téměř totožný počet minut. Czudek nastřílel čtyři body při stoprocentní úspěšnosti střelby (dvojky 1/1, trestné hody 2/2), rozdal dvě finální přihrávky a v obraně získal tři míče. Především však tradičně skvěle dirigoval své spoluhráče.
"Ve skrytu duše jsme všichni doufali, že na soupeře vlítnem, získáme nějaký náskok a ten budeme postupně navyšovat," řekl úvodem Petr Czudek. Přání se však v tomto duelu hodně lišilo od reality. Češi rozhodli o svém vítězství až v samotném závěru. V průběhu zápasu sice několikrát Polsku odskočili na sedmi až devítibodový rozdíl, pokaždé se však o nadějný náskok nechali během krátké chvíle připravit.
"Na začátku to nejdříve vypadalo, že by se zápas mohl vyvíjet tak, jak jsme si všichni představovali. Jenže polští basketbalisté se na nás dotáhli a pak to bylo vyrovnané až do konce. Výhru jsme vydřeli až v úplném závěru."
Zkušený rozehrávač viděl chyby ve hře svého týmu již v první čtvrtině. Především upozornil na fakt, který zmínili i jeho spoluhráči: příliš uspěchané zakončení. "Asi to bylo v té chvíli špatné řešení. Ovšem je třeba si uvědomit, že to bylo do jisté míry způsobeno i bouřlivou atmosférou, která v Sazka Areně panovala."
Šest a půl tisíce natěšených diváků hnalo své basketbalisty na zteč a ti chtěli využít každé příležitosti k tomu, aby poslali míč do koše polského týmu. "Lidé nás hnali dopředu a před takovou kulisou se hra velice těžko brzdí," podotkl Czudek.
"Je pravda, že když jsme si vytvořili náskok zhruba okolo deseti bodů, tak jsme možná měli trochu zastavit a hrát postupný útok. Na druhé straně po bitvě je každý generál. My si z toho hlavně musíme vzít ponaučení pro příští utkání."
Dlouholetý lídr národního týmu se v úvodu střetnutí prezentoval několika ojedinělými zákroky. Dvakrát se doslova vrhl po míči, který již směřoval do autu, ale Czudek jej obětavými skoky dokázal vrátit do rukou svých spoluhráčů. Bouřící diváky v Sazka Areně tak dostal ještě více do varu, stejně jako své spoluhráče.
"Chtěl jsem si ten zápas užít se vším všudy, to znamená, že jsem do něj dal úplně všechno," svěřil se hráč, který má za sebou celou řadu těžkých a důležitých soubojů pod bezednými koši. "Věděl jsem, že se budu s Mauricem střídat a v každé minutě na hřišti jsem hrál naplno. Nijak jsem se nešetřil. Něco vyšlo, něco bohužel nevyšlo, ale tak už to bývá."
V samotné koncovce nastala pro Petra Czudka situace, kterou ve své dosavadní kariéře mnohokrát nezažil. Dramatický závěr sledoval jen ze střídačky. Přitom je hráčem, který je zvyklý mít v klíčových okamžicích míč ve svých rukou a rozhodovat o tom, co se bude na palubovce odehrávat. Tentokrát však závěrečné minuty odehrál Maurice Whitfield.
"Řekl bych, že jak Maurice, tak i já jsme vůdčími typy. Musím říci, že v tom, zda hraje Maurice nebo já, necítím žádný problém," řekl Czudek přesvědčivě. "V časovém úseku, který v zápasech hrajeme, chceme oba zahrát v obraně i v útoku co nejlépe. Oba hrajeme přibližně dvacet minut a já jsem s tím spokojený. Nejde o to hrát více nebo méně, ale o to, aby byl náš přínos pro tým dobrý a právě tým nakonec uspěl."
Prvotním cílem českých reprezentantů je postup do druhé fáze dodatečné kvalifikace. Z tříčlenné skupiny si zajistí postup pouze vítěz. Na první pozici jsou zatím právě Češi, kteří ani v jednom z dosud odehraných zápasů nezaváhali. Se čtyřmi získanými body panuje v domácím táboře pochopitelně spokojenost, což Petr Czudek nijak nezakrýval.
"Čtyři body jsou určitě super. Pokud by nám to někdo řekl před začátkem kvalifikace, brali bychom je všemi deseti. Je sice trochu škoda, že jsme nevyhráli ještě výrazněji nad Polskem, ale to už bychom asi měli příliš velké oči," zamyslel se reprezentační kapitán. "
V případě bodové rovnosti by totiž v závěrečném účtování mohlo hrát důležitou roli skóre, resp. výsledky ze vzájemných zápasů. Česká republika zvítězila v Sazka Areně 73:64. "Devět bodů k dobru není ani moc, ani málo," míní Czudek.
Na žádné počítání ovšem v těchto dnech není čas. Reprezentanti mají na oddych jen několik hodin a na konci pracovního týdne se všichni budou hlásit na dalším srazu v Opavě. Právě v tamní hale odehrají další kvalifikační střetnutí, jejich soupeřem budou nevyzpytatelní hráči Estonska.
"Mají mladý tým, který nemá co ztratit. Hráči se určitě budou chtít ukázat v co nejlepším světle. Jsem přesvědčen o tom, že budou hrát naplno a jakmile bychom je třeba v obraně trochu podcenili, tak nás potrestají. Každopádně se musíme koncentrovat úplně stejně, jako na předchozí utkání."