Jak jste coby kapitán mužstva spokojený s přípravou?
Co se týče sehrávání, poznávání nových hráčů a seznamování se s jinými herními prvky, probíhá jakž takž v rámci očekávání. V přípravných zápasech to ovšem zatím nefunguje tak jako v tréninku. Na něm některé věci děláme líp, ale nejsme zatím schopni to prodat.
Kde vidíte příčinu?
Je to hlavně v tom, že se tým hodně omladil? Je to kombinace více faktorů. Zvykáme si na sebe, některé chyby jsou dány ani ne tak věkem, jako spíš nesehraností a nevyzrálostí týmu. Věřím, že se to ale v dalších týdnech bude lepšit, takže z toho nemám velké obavy. Pokud jde o zapracování mladých hráčů do sestavy, v nějaké formě probíhalo už v předchozích letech.
Tolik minut, jako mají dostávat nyní, však dříve neměli.
V přípravných utkáních to bylo způsobené i tím, že Lukáš Kotas a Ondra Peterka byli zdravotně mimo hru. My za ně jinou náhradu neměli, než aby to hráli mladí kluci. Je třeba říct, že se s tím poprali velmi dobře, některé zápasy se jim povedly.
Ambice jdou po odchodu několika zkušených opor v čele s Arnoldem a Hamptonem logicky dolů. Nemůže ale tým s pravidelně nastupujícími odchovanci překvapit?
Spadne z nás tíha nutnosti umístit se do nějaké pozice, to mít vliv může. Patriotismus ve sportu určitě funguje, ale mladší hráči jako Jirka Šoula a spol. nepotřebují extra motivaci v tom, že hrají za mateřský klub. Mají ji už jen proto, že chtějí něco dokázat; se stejným nasazením by hráli všude.