Fuksa opět potvrdil, že by mohl být nástupcem dvojnásobného olympijského vítěze Martina Doktora. Letos už získal titul mistra Evropy, světového šampiona do 23 let - a nyní i dvě medaile na MS dospělých. „Je to paráda, povzbuzení do dalších tréninků a dalších let,“ jásal.
O čem dalším po bronzovém závodě mluvil?
Martin Fuksa Narozen: 30. dubna 1993 V mládí toužil po hokejové kariéře, snil o NHL. „Jiný sport mě tehdy nezajímal,“ přiznal. Nakonec ale navázal na rodinnou kanoistickou tradici. „Děda mě často tlačil na vodu. A pak byl rok 2006, taťka vyhrál mistrovství světa a já pomalu nacházel v kanoistice zalíbení.“ |
O závěru závodu. „Tuhnul jsem jako blázen, modlil jsem se, ať už jsem v cíli, nějak jsem to tam kopnul. Myslel jsem si, že kilometr se na mně nepodepsal, ale už je to čtvrtý den a fakt už jsem toho měl plné zuby. Samozřejmě jsem do toho dal všechno, co šlo, stačilo to na bronz. I to je paráda. Důležitá je medaile, ať je jakákoliv. Samozřejmě zlatá nebo stříbrná jsou lepší, ale mít ji na krku je úplná paráda.“
O vítězném Brazilci Queirozovi. „Je to fakt asi skoro nejlepší kanoista. Co dokazuje ve svých dvaceti letech, to je úplná paráda a je to hlavně motivace i pro mě. Vidím, že je možné se zlepšovat. Budu se snažit ho co nejvíc dohnat a někdy ho, doufám, předjedu.“
O tom, že mu medaili předával Maxim Opalev, trojnásobný olympijský medailista na pětistovce. „Byla to úplná paráda, takový bonus k bronzové medaili, že mi ji předával právě on. Jsem jeho fanoušek od doby, co závodil, byl famózní. Jednou jsem proti němu dokonce jel závod a předjel jsem ho. To už končil, ale stejně se to počítá. Takže předávání byl super zážitek a něco navíc k té bronzové medaili.“
O nadcházejícím akademickém mistrovství světa v Bělorusku. „V tuhle chvíli se netěším. Teď se těším, že chvíli nebudu muset nic dělat. Ale asi až tam budu, dostanu zase chuť na závodění. To bude poslední výcuc, co ve mně zbude. Nevím, kdo tam přijede. Nějak to dopadne.“
O sbírce medailí, kterou letos získal. „Na ty se najde vždycky místo. Taťka mi udělal takovou tyč na zeď, tam medaile dávám. Vyřadil jsem medaile z pouťáků, dal jsem je do igelitky a pod postel a už tam mám jen ty z republiky, Evropy a světa. Je jich tam 12 z Evropy, z toho devět zlatých. Z mistrovství světa jich tam bude pět. Dvě zlaté, jedna stříbrná a dvě bronzové. A ještě je jich tam pár ze Světového poháru.“
