Comeback si odbyl lednovým přípravným zápasem proti Slovensku a Kamenický nastoupil na nezvyklém postu hrajícího brankáře.
Tento herní prvek se využívá v klíčových okamžicích zápasu a právě gólman vysunutý do útoku se stává mozkem týmu. "Takové místo v sestavě se mi zamlouvá," pronesl.
Proč jste se vlastně rozhodl k reprezentačnímu návratu?
To bych také rád věděl (smích). To znamená, že trenéři vás museli přemlouvat? Ano, bylo to po domluvě s trenéry. Chtěli po mě určité specifické věci a dohodli jsme se, že pokračování bude záviset na tom, jak mi to půjde.
Vidíte, a ono to šlo. Zápas proti Slovensku vám vyšel náramně...
To musí posoudit jiní. Ale post hrajícího brankáře mi docela sedí a je to důvod, proč jsem se vrátil. Je to hlavně o tom, udržet dlouho balon na noze. Dalším plusem bylo, že zatím drží kolena, se kterými jsem měl problémy.
Teď vás ale čeká pořádná porce tří zápasů ve čtyřech dnech...
Však se toho také děsím. Uvidíme. Jste jediným druholigistou v reprezentaci.
Jaká je cesta z Mělníka do národního týmu?
Ono je to spíš o mých zkušenostech, v reprezentaci už jsem toho zažil spoustu. Prý se mnou roste sebevědomí (smích). Takémi asi prospěla taková malá změna. Po devíti letech jsem přestoupil z Bakova do Mělníka a mám nový impuls. Už jsem to potřeboval a v novém klubu jsem po všech stránkách spokojený.
Jak vidíte šance českého týmu v kvalifikační skupině o postup na mistrovství Evropy?
Kazachstán každý podceňuje, ale budou to asi motorové myši. A Bosna s domácími Chorvaty jsou na naší úrovni. Navíc nás čeká neobyčejně bouřlivé prostředí. Pro postup ale uděláme vše!