Cíl se tedy zatím plnit nedaří, tlačí na vás šéfové klubu jako na cizince?
Vklubu s výsledky příliš spokojení nejsou, ale já žádný tlak necítím. Všichni víme, že máme na víc a věříme, že to na jaře dokážeme. Máme lepší los, navíc střed tabulky je hodně našlapaný. Mezi šestým až jedenáctým je pouze čtyřbodový rozdíl.
Do Istres jste loni odcházel v půlce sezony. Už jste se v klubu zabydlel?
Od začátku jsem hrával šedesát minut a v klubu mě hned přijali. Teď se ale cítím lépe díky tomu, že jsem se už usadil a zlepšil jazyk.
Prý jste hrál v úvodu sezony s prasknutým žebrem, je to tak?
Ano, první zápasy jsem tak odehrál, ale pak už byla bolest velká, čtyři duely jsem vynechal.
Kde se vám to stalo?
Ani nevím. Přijel jsem do Francie z reprezentačního srazu a v posilovně mě najednou při cvičení s lehkou váhou píchlo. Nejdřív jsem myslel, že to bude sval, až rentgen ukázal, že mám prasklé žebro. Asi nějaká starší záležitost.
Teď už jste v pořádku?
Bolest už necítím, jen když do žeber dostanu ostrý uder. Ale mám speciální bandáž, není to problém.
Nedávno přestoupil do Chambery Karel Nocar, co jste tomu říkal?
Super. Je to obrovský přínos, pro Karla i celou českou házenou. Chambery má skvělý tým a Karel tam hraje střední spojku.
Koncem ledna bude hrát česká reprezentace mistrovství Evropy. Jaké podle vás budou ambice?
Pro nás už je úspěch, že šampionát vůbec hrát budeme. Ale já osobně tento turnaj beru jako šanci na splnění velkého snu. A tím jsou olympijské hry. Vím, že naděje je malá, ale já o ni budu bojovat.