"Chtěl jsem být do desátého místa. A jsem sedmý, takže spokojený jsem," vykládal závodník KC Kooperativa SG Jablonec hodinu po závodě, kdy už měl za sebou i několik desítek minut regenerační jízdy na trenažéru.
Jak vám sedla trať?
Slyšel jsem o Hoogerheide, že tam je vždycky bláto, ale letos to bylo jinak. Je to celé zmrzlé, ale vyhovovalo mi to. Bylo to takové kritérium.
Ovítězství domácího favorita Eisinga bylo rozhodnuto po prvním kole, kdy všem ujel, že?
To jo. Eising je o třídu jinde než všichni ostatní.
Jakou jste měl taktiku pro závod?
Dobře odstartovat a držet se co nejvíc vepředu mezi prvníma třema, což se mi bohužel nedařilo. Jezdil jsem pořád dvacátý, až v pátém kole jsem se dostal dopředu.
Objevil jste se i na čele stíhací asi patnáctičlenné skupiny. Nebylo zbytečné nastupovat?
Já si myslím, že ne. Chtěl jsem se dostat dopředu a trochu to roztrhat, abychom nejeli taková velká skupina. Podařilo se mi to, ale neměl jsem pak síly do finiše.
Nakonec jste dojel sedmý, nejlépe z Čechů. Kolik chybělo k medaili?
Málo. Asi tak vteřina.
Mrzí to hodně?
To ne. Sedmé místo na světě je pěkné. Na to, že jezdím cyklokros druhý rok, můžu být spokojený.
A víte třeba, kde jste tu vteřinu na medaili ztratil?
Nemůžu si vyčítat, že jsem někde udělal chybu.