Češky jsou po třech výhrách včetně sobotního triumfu nad Belgií na koni, v odvetách je však třeba potvrdit roli favorita. I proti Německu, které přehrály v listopadu na jeho palubovce 89:56.
„Porazit Belgii, tak silný tým plný skvělých hráček, je to pro nás obrovský úspěch. A hlavně nám to moc pomohlo v počtech ve skupině, které teď hrají hodně pro nás. Na začátku to byla velká bitva, ale druhá půle už byla podle mého i pěkný zápas pro diváky, navíc s napínavým koncem,“ vrací se ještě Reisingerová k sobotě, kdy Češky udolaly bronzové medailistky z loňského evropského šampionátu 53:48.
Reisingerová je ve výběru trenéra Štefana Svitka druhou nejmladší hráčkou, a ještě hraje na nabité pozici pivotky, proto v reprezentaci zatím spíše sbírá zkušenosti. V duelu proti Německu však mohla dostat šanci.
Z velké příležitosti nakonec nic nebude, těsně před zápasem se totiž zranila. A tak bude spoluhráčkám z reprezentace fandit alespoň v civilu.
„Nepřichází v úvahu, že bychom Německo podcenily. Já jsem první zápas proti nim nehrála, ale v poločase to byl velmi vyrovnané. Holky říkaly, že je to hodně bolelo a vůbec to nebylo jednoduché,“ připomíná devatenáctiletá Reisingerová.
Pro jednu z nadějí českého basketbalu bude střet s naším západním sousedem speciální. Své matce, bývalé skvělé hráčce Petře Reisingerové, se totiž narodila při angažmá v německém Halle.
Proto má také usměvavá blondýnka Julia druhé jméno Susanne, které naznačuje její spojení se zahraničím.
„Matka se v Německu vdala a jmenovala se dlouho Gerstnerová podle mého otce. K Německu mám vztah, ale neberu zápas nijak zvláštně, snažím se přistupovat ke všem zápasům stejně. Chci vyhrát a udělám pro to všechno,“ netouží Reisingerová dělat z duelu velkou vědu.
„Žila jsem po narození v Německu ještě dva roky, než jsme se přestěhovaly zpátky do Čech. To mi pomohlo jazykově, protože umím dobře německy. Ne asi tak plynně jako česky, ale velký rozdíl v tom není,“ hledá Reisingerová výhody života v Německu.
V minulých letech se dokonce spekulovalo, jestli se Reisingerová nepřipojí k národnímu týmu Německa, ovšem Julia vybrala Českou republiku a bylo to podle ní jasné rozhodnutí.
„Víc tíhnu přeci jen k Česku, ale v Německu mám příbuzné, takže se tam ráda vracím a cítím se být částečně Němkou. Při angažmá ve Španělsku je to o hodně těžší, ale těším se, až se tam po sezoně zase podívám,“ vypráví pivotka španělského Sant Adriá.
Nemusí se bát, že by se příbuzní rozhodovali, komu ve vzájemném souboji Česka s Německem držet palce, přednost má rodina. „Není to nijak vyhecované. Moje rodina z Německa samozřejmě fandí Česku, protože drží palce mně, takže k žádné rivalitě nedochází,“ směje se Reisingerová.
Česká basketbalistka Julia Reisingerová¨(44) se zdraví se spoluhráčkami.
Pak už ale vážně připomene středeční zápas, který by měl být dalším krokem Češek k postupu na evropský šampionát.
„Chceme od začátku dát soupeřkám jasně najevo, kdo je favoritem zápasu. Nerady bychom se v poločase bály o výsledek, snad tou dobou už budeme mít pohodlný náskok,“ velí na závěr českému týmu.
