Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Judista Petřikov byl překvapený, že mohl jíst. Test ho navnadil

Pavel Petřikov | foto: ČTK

23 2018
Obavy z váhově těžších soupeřů, na které bude muset jinak než na ty z nejnižší váhové kategorie, v níž se pere celou kariéru? Možná hradecký judista Pavel Petřikov před turnajem Grand Prix v Tunisu nějaké pociťoval, ale bezprostředně před premiérovým startem ve váze do 66 kilogramů prožíval spíše příjemné chvíle.

„Najednou jsem byl překvapený, že nemusím shazovat. Že můžu jíst a nemusím se ohlížet na váhu, že nemusím na závěrečný běh před vážením, kterým ze sebe dostanu poslední kilo, kilo a půl,“ popisuje, jak pro sebe netradičně trávil poslední dny a hodiny před turnajem.

Spokojený byl nakonec i s výsledkem. Jeho seznámení se s vyšší váhovou kategorií dopadlo velmi slušně, z Tunisu si odvedl 7. místo. „Chtěl jsem hlavně něco vyhrát a byly to hned dva zápasy,“ potěšilo borce, který do svých současných jedenatřiceti let vždy zápasil mezi judisty do 60 kilogramů.

Další dva už sice prohrál - ve čtvrtfinále s Kazachem Serikžanovem a v opravách Rusem Grigorjanem - náladu mu to však nezkazilo. A také mírný optismus v tom, zda opravdu nejít o váhu výš natrvalo a přestat se trápit se shazováním váhy před závodem.

„Pochopitelně se člověk musí vyrovnávat s tím, že soupeři jsou větší, objemnější a silnější, ale zase je u nich víc prostoru se trefit do chvatu,“ odnesl si z první závodní konfrontace ve vyšší váze.

Nutnost před každým závodem shazovat váhu na potřebných 60 kilogramů je pochopitelně hlavní důvod, proč o posunu výš uvažuje. O úlevě před závodem byla už řeč, rozdíl pocítil i v jeho průběhu: „Cítil jsem jinou únavu než v závodech, před kterými jsem musel shazovat. Byla taková přirozenější, na takovou jsem zvyklý z tréninku,“ uvedl judista, který na loňském mistrovství světa obsadil v šedesátce 5. místo.

Na druhé straně si uvědomuje, že přechod do vyšší váhové kategorie skýtá některá úskalí. „V Tunisu nebyl v šestašedesátce nikdo z elitní dvacítky. S kluky, kteří jsou v žebříčku kolem padesátého, šedesátého místa to šlo, ale jinak by to bylo horší,“ uvědomuje si.

Na konečné rozhodnutí si nechává ještě čas. Následující týdny a měsíce stráví na závodech mezi lehčími borci. Začne v únoru Světovým pohárem v Paříži, poté se v březnu představí na turnaji v Praze a v dubnu v Izraeli na evropském šampionátu. Pak přijde čas rozhodnutí, pomalu totiž bude začínat kvalifikace na olympiádu v Tokiu.

„Zatím úplně definitivně nevím,“ přiznává dlouhá léta špičkový český judista, jak se rozhodne. Na jedné misce vah bude zhruba šest kilogramů, které musí pravidelně před závody shazovat, na druhé vybudovaná pozice v nejlehčí váze. „Nevím, jak dlouho bych se v šestašedesátce dostával tam, kde jsem teď v šedesátce,“ poznamenal, „musíme to promyslet.“







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze