"Byla jsem na tribuně a fandila o sto šest. Vidět Lukáše na velkých šampionátech příležitost nemáme, ale Praha, to byla šance. A on nezklamal, byl úžasný, takže mě ani nepřekvapilo, že všechny své zápasy rozhodl před uplynutím pětiminutového limitu," říká Květoslava Smutná, šéftrenérka SK Judo Jihlava, odkud Krpálek před šesti lety vyrazil za úspěchy. "Už v šestnácti jihlavské a brněnské soupeře přerostl, odpovídající sparing měl jen na Folimance čili v USK Praha," má jasno Smutná.
Nejlepší český judista napsal v hale na Podvinném mlýně zlatou tečku za olympijskou sezonou, ale není si jistý, jestli má nejčerstvější úspěch považovat za náplast na sedmé místo z Londýna.
"Na jednu stranu jsem si spravil chuť, protože jsem ani letos nezůstal bez medaile. S olympiádou to asi tolik srovnávat nelze, ale aspoň se mám v budoucnu o co snažit. V době olympiády v Riu mi bude pětadvacet a judisté dosahují nejlepších výsledků kolem sedmadvaceti. Není to ale pravidlem, mohou i dřív," usměje se.
Do pražského šampionátu vstoupil s virózou, což ale prozradil až jeho trenér Petr Lacina, který je zároveň koučem reprezentace. "No jo, byl jsem trochu nachcípaný, ale nijak mě to neomezovalo. Přece si nebudu dělat alibi," mávne rukou dvoumetrový chlapík.
Pořád je v jednom kole. V sobotu jej čeká bundesliga, neboť hostuje v týmu TSV Abensberg. "A o dalším víkendu jedeme s USK Praha do polské Vratislavi na finále interligy," zmíní soutěž, v níž se utkávají dvě nejlepší družstva z Polska, Slovenska a Česka.
Když Krpálek před rokem získal na seniorském mistrovství světa bronz, jeho děda s ním prohrál sázku a s vystříhanou trojkou na hlavě musel oběhnout celé Jezdovice u Jihlavy. "Já jel před ním na čtyřkolce, na kolech nás doprovázelo šedesát místních, bylo to prima," vzpomíná.
Před olympiádou byla sázka podobná. "Kdybych v Londýně dosáhl na medaili, vystříhal bych mu na hlavě olympijské kruhy a on by musel navíc oběhnout i blízký rybník, což je dobrých šest kilometrů navíc. Ale nepovedlo se," pokrčí rameny judista.
Podobným sázkám však není konec. Nynější pražský šampionát do nich nezahrnuli, nicméně příští rok v dubnu uvidí Budapešť mistrovství Evropy a v létě Rio de Janeiro mistrovství světa. A sázky prý opět ožijí. "Určitě něco padne, děda mě stoprocentně bude chtít vyburcovat. Dobře ví, že ze seniorské Evropy medaili ještě nemám a ze světa bych ji rád přivezl zase."
A jaká byla oslava nedělního zlata? "Poseděli jsme s trenéry a judisty, radši nebudu říkat, jak dlouho," zatváří se Krpálek tajemně. "Vždyť jsme si museli připomenout i moje dvaadvacáté narozeniny, které jsem měl ve čtvrtek," dodá.
Také v Jihlavě pomýšlejí na oslavu nejčerstvějšího úspěchu svého odchovance. "Něco vymyslíme, vždyť jsem Lukášovi v hale sotva stačila blahopřát. Ale má se co otáčet, zřejmě to necháme na leden," pokyvuje hlavou šéftrenérka tamního juda Květoslava Smutná.
