Únava, bolavá záda, neklidná hlava. „Mám to vzdát? Co když si ublížím ještě víc?“ ptal se sám sebe. Přesto Krpálek získal po přechodu mezi nejtěžší judisty další turnajovou výhru.
Bude to ostuda, slyšel koučCelý den poslouchal, jak šampion skučí. Trenér českých judistů na Grand Prix v Číně Pavel Petřikov starší ostře vnímal, jak si jeho svěřenec Lukáš Krpálek stěžuje na bolesti zad, únavu a další problémy. Dobře ale věděl, že olympijský vítěz z Ria de Janeiro si potřebuje jen postěžovat, ale že na žíněnce bude předvádět své mistrovské judo, jehož výsledkem byla další zlatá medaile. "Já z něj měl hlavu jak pátrací balon. Od začátku to bylo, že ho bolí záda nebo noha, ať ho když tak přijdu otočit, kdyby zůstal ležet na žíněnce. Nebo že ho to dneska nebaví, že to bude ostuda, že prohraje hned v prvním kole, jak to pak bude vysvětlovat. Takové ty kecy. Tak jsem mu řekl, ať to nevysvětluje a dá výpověď, a dělal jsem, že ho neslyším," řekl Petřikov, který na turnaji vedl český tým místo reprezentačního kouče Petra Laciny. Sám se pohybuje především u nižších vah, ale z vlastní závodnické zkušenosti si vybavil, jak si podobně před závody stěžovali těžší judisté v čele s Vladimírem Kocmanem a Jiřím Sosnou. "Hned se mi to vybavilo, že to s nimi bylo podobné. Nesmíte jim to zas tak věřit," dodal Petřikov, jenž byl přesvědčený, že i přes bolest zad Krpálek turnaj zvládne. "Lukáš ukázal mistrovské judo. Dělal jen to, co potřebuje. Šel profesorsky a dělal, co musel. Jen Rus a pak Mongol ho vyprovokovali, když Lukáš spadl na wazari. Pak jsme teprve Lukáše viděli v plné formě, kdy jak blesk předvedl nástup, držení a konec. Tohle dělá mistry světa a olympijské vítěze," zhodnotil Petřikov Krpálkův výkon. |
„Každá medaile v této kategorii je vydřená. Jsme navíc v náročném období, kdy jezdíme po kempech a máme nejnáročnější přípravu. O to víc si cením této medaile,“ vysvětloval Krpálek v Číně zpravodaji ČTK. „Měl jsem tu těžké zápasy a nebyl jsem na tom úplně dobře. Ne, že bych v medaili nevěřil, ale věděl jsem, že to bude hrozně těžké.“
V semifinále s Rusem Andrejem Volkovem i ve finále s Dúrenbajarem Ulzíbajarem z Mongolska prohrával na wazari, ale dokázal duely otočit a vyhrát na držení. „Stejně jako v semifinále mě i ve finále hrozně naštvalo, že jsem tam udělal hloupou chybu. Hnal jsem se do chvatu a chtěl ho zalomit. Záda to ale nedovolila, trošku jsem polevil a on mě z toho otočil. Ale to mě naštvalo a chtěl jsem to obrátit. Dal jsem do toho maximum. Povedl se mi chvat sumi-gaeši a následně držení, takže super,“ radoval se olympijský vítěz z Ria.
Těší ho, že i po půl roce od přestupu do nejtěžší váhové kategorie mu vychází jeho největší zbraň, boj na zemi a držení soupeře. „Je super, že newaza mi pořád funguje, že mě ještě tolik neznají. Takhle dobře to asi pořád nepůjde. Ale chci toho využít, dokud to jde,“ dodal.
I proto stále rozšiřuje svůj rejstřík chvatů a jeden z nich, tomoe-nage, úspěšně aplikoval i v Číně ve čtvrtfinále proti Korejci Kim Sung-minovi. „Každý vyhraný zápas potěší, ale měl jsem radost hlavně ze zápasu s Korejcem, který je výborný závodník se spoustou medailí. Když se mi proti němu povedla technika, kterou zas tak dlouho netrénuji, tak jsem z toho měl opravdu radost,“ lebedil si šestadvacetiletý judista.
Judista Lukáš Krpálek po triumfu na Grand Prix v Číně.
Česká reprezentace nyní zůstáne v Chu-che-chao-tche další tři dny a bude zde trénovat na kempu. „Mělo by to být se stejnými závodníky, plus další judisti z Číny. Uvidíme, jak to bude vypadat. Pak se přesuneme do Japonska, kde nás čekají určitě kvalitní tréninky. To je naše hlavní část přípravy na mistrovství světa. Pak je tam ještě Bělorusko. Potom už přejdeme na lehčí režim, dolaďování a budeme doufat, že to vyjde na světě,“ dodal Krpálek.
