Ale žebříčku Top Ten Peloton kralovala v kategorii žen s drtivou převahou.
Získala 1436 bodů, šestnáctkrát víc než druhá Bublová s 91 body! Jaký to byl rok? „Šťastný... A smutný,“ hodnotí. Duhový trikot mistryně světa zůstal jen vzpomínkou na Kodaň 2002. Letos? Ve Stuttgartu jí nezůstaly síly na závěrečný spurt ve scratchi. A v bodovacím závodě zela na kontě čtyřiadvacetileté rodačky z Vyškova velká nula.
„Kdyby Lada šlapala na jistotu, je ve Stuttgartu pátá,“ usoudil její kouč Břetislav Usnul. „Ale my chtěli medaili. Mistryně světa přece nejezdí pro pátá místa. Proto jsem ji hnal do útoků. Jela hop nebo trop a byla trop. Odborníci pak říkali, že udělala závod.“ „Jenže já z toho měla houby,“ ušklíbla se Kozlíková.
Rok co rok vozila medaile, ať už evropských šampionátů do 23 let nebo z dráhového klání dospělých.
Nějak jsem si na ně zvykla. Letos žádnou nemám. Proto jsem smutná.“ Šťastná byla až na silničním MS Hamiltonu. Sedmé místo v časovce znamenalo jistotu olympijské letenky.
Ale i v Kanadě se trápila, zánět v krku léčila penicilinem. „Vůbec těch problémů bylo letos nějak moc. Tak si říkám, že jsem si je vybrala dopředu. Že na olympiádě v Aténách mě snad nic zlého nečeká.“
Na dráze teprve musí do Atén postoupit z květnového mistrovství světa v Melbourne. Nebo jako vítězka Světového poháru. Jenže ty se konají v Rusku, Mexiku, Kolumbii. „Spousta cestování na úkor tréninku,“ posteskl si trenér.
Pokud vše klapne, čeká na Kozlíkovou mamutí olympijská porce: 15. srpna - silniční závod, 18. srpna - časovka, 21. srpna - stíhací závod, 25. srpna - bodovací závod. Zvládne ji? „Sama jsem zvědavá,“ usmála se. „Naštěstí přijde nejdřív na řadu silnice.“ Už předloni jako první Češka absolvovala i ženskou Tour de France.
Hostovala v ruském týmu Itera, Olze Sljusarevové tehdy „nosila vodu“. Je to důstojná role pro 38. ženu světového žebříčku? „Pro něco dojet, přivézt, odvézt... Mě to docela baví,“ řekla. Příště nezbude na Tour čas, ale v roce 2005 se podobné zkušenosti nebrání.
„Stejně si v poolympijské sezoně budu chtít odpočinout.“ Stále závodí za českou stáj RostexQuantum. Nabídky ze špičkových světových týmů odmítá. Zatím.
„Musela bych se totiž podřídit jejich programu.“ Jinými slovy: omezit dráhu. Což se nezamlouvá Kozlíkové, ale ani Usnulovi.
V hlavě nosí i jiný scénář. Uspět na olympiádě. Sehnat sponzory. Vytvořit v Česku silný ženský tým. Přilákat do něj zahraniční cyklistky. Jen bláhová představa? „Ba ne, u nás je dost cyklistických nadšenců, kteří by do takového týmu mohli vložit peníze,“ věří Kozlíková.
V ojedinělých chvilkách volna hraje na kytaru, flétnu, maluje. Ovšem kolo vládne. Jezdit chce až do pětatřiceti. „Jednou i olympijskou medaili získá. Jen nevím kdy,“ prohlásil kouč.
