Sedmnáctá etapa byla považována za královskou. Byla taková?
Určitě. I díky počasí.
Když asi 35 kilometrů před koncem, při stoupání na Col de Romme, nastoupil Andy Schleck a začala se hlavní skupina trhat, zůstal jste vzadu. Jak vám bylo?
Jel jsem si nahoru svoje tempo. Věděl jsem, že je to těžký kopec, a nechtěl jsem to přehánět.
Ptejte sezpravodaje MF DNES Reportér Jiří Kratochvíl, který Tour sleduje přímo ve Francii, odpovídá průběžně na vaše otázky k nejslavnějšímu závodu světa ZDE. |
Do cíle jste dorazil se ztrátou víc než šesti minut. Není to víc, než jste čekal?
Já chtěl udělat oproti loňsku skok a přiblížit se do desítky, a tu teď mám na dvě vteřiny. Letos je taky lepší obsazení, takže je potřeba brát i tu desítku letos trochu jinak.
Máte za sebou Alpy. A až na sobotní Mont Ventoux vás velké kopce nečekají. Jste rád?
Ani ne. Čeká nás časovka, ta může hodně napovědět. V pátek taky není lehká etapa a sobota, to už bude jenom taková třešnička.
Na startu v Bourg Saint Maurice vás vítali Češi. Jaký to je pocit?
Je to povzbuzující. Lidé se o Tour zajímají, a když jedu okolo desátého místa, tak je třeba potěší, že mě vidí v první nebo druhé skupině.
Ale byli zklamaní, že jste se jim ani nepodepsal a nevyfotil se s nimi.
Před startem takové etapy musí zůstat člověk koncentrovaný.
Čech se vykašlal na české fanoušky
Když ve středu autobus Liquigasu zastavil na startu 17. etapy, skupinka českých fanoušků vyvěsila státní vlajky s nápisem Roman Kreuziger. Chtěli s ním prohodit pár slov, povzbudit ho, vyfotit se s ním, požádat o autogram. Na Tour to dělají statisíce diváků.
|
