Josef Černý, český šampion. Jak vám to zní?
Ty jo, nevím. Je to nový pocit, který si hodně užívám, a doufám, že bude ještě dlouho trvat.
Už minulý týden jste na závodě Kolem Slovinska všechny překvapil 3. místem v časovce v konkurenci mnoha špičkových jezdců World Tour. Ten závod byl i pro vás předzvěstí, že to dnes dobře dopadne?
Jo, forma roste pořád nahoru. Myslím, že jsem dobře připravený i na neděli (hromadný závod v Plzni).
Takže v plánu je další titul?
To zase nechci takhle říkat. Bude nás tam z Elkova hodně, uvidíme, jak se s tím popereme.
Kdy jste dnes uvěřil, že vyhrajete?
Na posledních pěti kilometrech.
Jak se vám časovka jela? Kopec na její trati byl nepříjemný?
Já jsem měl dneska nohy, takže pro mě to bylo jednoduché. Jen jsem se bál, aby z těch mraků nezačalo pršet, což naštěstí nezačalo.
Ani vítr vám nevadil?
Ten jsem necítil. Nebyl nepříjemný, neházel se mnou.
Tedy bezproblémová časovka?
Tak nějak, žádná krize. Prostě mi to sedlo. Jel jsem technicky, aby se náhodou něco nestalo, bez rizika. A ten kopec jsem jel tak, abych byl nahoře schopný zrychlit.
Jste překvapený, jak velký náskok jste měl v cíli na Jana Bártu?
Věděl jsem, že už na prvním kopci jsem na něj najel patnáct vteřin. Pak jsem se to snažil jen hlídat. Nohy mě podržely, byl jsem schopný pořád zrychlovat.
Bárta platil dlouhá léta v Česku za krále časovky. Vy jste ho nyní sesadil.
Každopádně titul zůstal v týmu, takže jsme spokojení. Příští rok zase budeme spolu bojovat.
Tři nejlepší z mistrovské časovky v Karlových Varech. Zleva druhý Jan Bárta, vítěz Josef Černý a třetí Michael Kukrle
Na etapových i jednorázových závodech Europe Tour se vám letos daří od začátku sezony, opakovaně jste při nich stál na stupních vítězů. Jde o vaši zatím životní sezonu?
Hodně jsem tomu obětoval a teď se mi to vrací.
Tím myslíte například to, že jste se na zimu odstěhoval za tréninkem do španělského Calpe?
Přesně tak.
Co ještě pomohlo?
Pevná vůle, trénink a sen dostat se do týmu World Tour.
Jak dlouho jste se v Calpe připravoval?
Od poloviny října do dubna, šest měsíců. Je lepší trénovat v teple, je tam pohodové klima. Příprava se mi tím prodlouží o dva měsíce, protože v Calpe se dá jezdit pořád, zatímco doma to nejde.
Proč vás napadlo právě Calpe?
Jezdil jsem tam i dřív, ještě s týmem CCC na soustředění. Zalíbilo se mi tam. Přišlo mi i jednodušší na transport materiálu než Mallorka. Autem tam v klidu dojedete, je to i ekonomičtější. Příští zimu to tak udělám znovu.
Nebyl problém najít tam parťáky na trénink?
Určitě ne. Měli jsme tam navíc dvakrát také týmový kemp. Většinou je to pro závodníky z jiných týmů i jakási druhá tréninková oblast po Mallorce. Není problém domluvit se s Křižákem, se Zdeňkem Štybarem...
V minulosti jste ještě ve stáji CCC prožíval velmi vydařený vstup na závodní scénu dospělých, ale potom se váš rozlet v polském týmu poněkud zadrhl. Co vás znovu nastartovalo?
Byl jsem předtím hodně mladý a taky dost nemocný. Potřeboval jsem se oklepat, znovu si stanovit cíle a opřít se do toho. Už minulý rok v Elkovu to bylo zase lepší.
Hovořil jste o přání dostat se do World Tour. Jak jste v tomto směru daleko?
Věřím, že za mě mluví letošní výsledky. Víc udělat nemohu.
Často potřebujete k posunu do první ligy i dobrého agenta.
Zatím žádného nemám. Pár nabídek od agentů jsem teď dostal, ale musím to promyslet. Když jsem neměl výsledky, tak o mě neměl z agentů zájem nikdo, a teď je možností spousta, nevím kam dřív. Ozývají se a ujišťují, že mě někam dostanou. Ovšem je třeba být opatrný a dobře vybírat.
Máte i vysněný tým, kam byste se rád dostal?
Třeba do Lotta Soudal. Líbí se mi Belgie, mají i dobrý kalendář. A chci se profilovat jako klasikář.
