Devětadvacetiletý chlapík, jenž se v úterý od 18:30 postaví Nymburku v dresu Besiktase Istanbul, nikterak impozantně nepůsobí - snad až na svou výšku 198 centimetrů.
Nenechte se zmást, Jon Diebler to má v paži. Přesnost, s jakou posílá míče zpoza tříbodového oblouku skrz obroučku, je zarážející. V úvodních třech duelech Ligy mistrů proměnil 13 trojek z 20 pokusů. To je 65procentní úspěšnost.
Famózní číslo.
Přes 42 procent, hranici trojkové extratřídy, se rodák ze Sylvanie dostává takřka po celý svůj basketbalový život. Opakovaně pokořil i sezonní metu 50 procent. Při vysokém počtu střel.
Jen jednou, v prvním roce na univerzitě, se jeho bilance propadla, od té doby zase řádí.
Až Besiktas do Nymburka dorazí, v jeho kádru bude hned trio mužů, kteří si NBA vyzkoušeli - Earl Clark v ní odehrál dokonce 261 zápasů. Ale na žádného z nich teď není v útoku takové spolehnutí jako na Dieblera. Ten má zatím průměr 18,7 bodu na zápas.
I on na nejslavnější basketbalové jeviště pochopitelně pomýšlel. Před šesti lety jeho jméno dokonce zaznělo při draftu NBA, jako 51. si ho vybrali Portland Trail Blazers, teď drží jeho práva Houston Rockets, ale ani jeden z nich mu šanci nedal.
Blazers si tehdy brali legendu středoškolského basketbalu, která nastřílela i 77 bodů v jednom utkání. Ve své poslední sezoně měl Diebler průměr 41,2 bodu na utkání (a taky 12,3 doskoku a šest asistencí). Celkem za čtyři roky studia nasázel 3 208 bodů, druhý Jay Burson zvládl kdysi 2 958 bodů a LeBron James, jakkoli fenomenální už jako středoškolák, dokázal nashromáždit „jen“ 2 646 bodů.
Úchvatná čísla pak Dieblera provázela i v univerzitní NCAA na Ohio State. Má rekord prestižní konference Big Ten - celkově zvládl 374 trojek a vysloužil si přezdívku Threebler.
Jon Diebler prakticky nemine volnou střelu, ukazuje dokument z časů jeho studia na vysoké škole:
Dieblerova zlatá ruka je opravdu na vystavení v Síni slávy ve Springfieldu, navíc se vždy projevoval jako inteligentní hráč. Ale na konkurenci ztrácí ve fyzické dispozici, v obraně potřebuje pomoc spoluhráčů.
Po studiích přišla namísto NBA šance v Evropě, jeden rok strávil v aténském Panioniosu, ale svůj osud našel ještě kousek východněji. V Turecku. Zprvu se usadil v přímořském Izmiru a s tamním Pinar Karsiyaka psal historii.
Za tři sezony dokázal velké věci. V prvním roce finále EuroChallenge Cupu, ve druhém zisk Tureckého poháru, ve třetím turecký titul a vítězství v Superpoháru.
Istanbulské velkokluby si to nenechaly líbit a kádr Karsiyaky rozebraly. Diebler nejprve zamířil do Anadolu Efes Istanbul, ale ze sestavy „modrých“ ho vyřazovala drobná zranění. I tak proti nejlepším obranám Evropy proměňoval 49,5 procent svých trojek.
Loni změnil dres, ale ne město. V aréně Abdi Ipekci vybíhal k domácím zápasům Galatasaraye Istanbul společně s českým reprezentantem Blakem Schilbem. Bilance? 53,8 procenta jeho střel z dálky našlo cíl.
A letos v létě zase změna, zase bez potřeby stěhování. Ozval se starý známý z Izmiru, trenér Ufuk Sarica. Muž, který vede i tureckou reprezentaci, má v Dieblerovi jeden z dílků, který snad pomůže turecké vicemistry přiblížit k šampionům z Fenerbahce a zajistí co nejvyšší pozice v Lize mistrů.
Co je v tom pro Dieblera? Kromě hodně slušné výplaty a role hrdiny pro turecké fandy jeho nový útok na nejlepší kariérní čísla. Zatím hodně nadějný.
