"Tohle? Kdepak, nic takového jsem nečekal," vypravoval 20letý mladík ostýchavě.
Coby druhý nejmladší z pěti dětí v rodině vyrůstal v malé norské vesnici Markane po boku o pět let staršího bratra Tarjeiho, který ho přivedl k biatlonu.
Jméno Bö je několik posledních sezon mezi běžci s malorážkou na zádech synonymem úspěchu, Tarjei má ve sbírce sedm titulů mistra světa. Tři z nich získal nástupce legendárního Ole Einara Björndalena na šampionátu v Novém Městě na Moravě.
Mladší Johannes dosud rozšiřoval zejména sbírku juniorských titulů. Na kontě už jich má pět. Dominance v nižší věkové kategorii mu loni poprvé zajistila místo ve hvězdami nabité reprezentaci - jako 19letý se stal nejmladším členem biatlonové reprezentace Norska v její historii. V uplynulé sezoně poprvé okusil atmosféru Světových pohárů, nejvýše se dostal na 20. pozici.
Cíle? Jen Santa Claus ví...
Letos se v Östersundu uvedl rázně: ve sprintu skončil devátý. Pak si dopřál pauzu a v Le Grand Bornand exceloval. Přitom před sobotním sprintem se vůbec necítil dobře, v nohou cítil tíhu po páteční štafetě. "Necítil jsem se silný, vždyť jsem několik týdnů nezávodil," přiznal. Když vedle něj na tiskové konferenci seděl po sprintu třetí Martin Fourcade, lídr Světového poháru a domácí miláček, mladičký Nor netajil: "Porazit ho u něj doma je skvělý pocit."
Vítěznou euforii si užil dosyta i v nedělní stíhačce. Navzdory jednomu trestnému kolu po druhé položce vleže předvedl sólozávod. "Bylo mimořádné nastupovat s číslem 1. Ale tlak jsem na sobě necítil. Proto jsem byl tak dobrý na trati i na střelnici," hodnotil jednoduše. Rázně vystoupil z bratrova stínu.
Český biatlonista Ondřej Moravec měl pro mladého Nora slova chvály. "V sobotu byl někde úplně jinde. Nečekal jsem, že to ve stíhačce udrží. Je mu dvacet, ale je to v podstatě hotový biatlonista. Navíc je v norském týmu. A to je záruka vysoké kvality."
Ve Francii si Johannes Bö hlasitě řekl o místo v olympijském týmu do Soči. Sám ale o svých cílech dopředu mluvit nechtěl. "Jen Santa Claus ví..."
