„Můžu říct, že na extraligu jsem maximálně natěšený,“ přiznává prostějovský tenista, který do příští sezony naskočí v pozici pětapadesátého hráče světového žebříčku.
Kvůli zdravotním problémům jste musel předčasně odpískat sezonu, co jste dělal během nucené pauzy?
Nejdřív bylo třeba dát pochroumanou ruku dohromady. Pauza byla zapotřebí, protože bolest byla velká. Jednou v rameni, jednou v lokti. Musel jsem kvůli tomu vzdát několik zápasů. Nemělo smysl se trápit.
Můžeme zaklepat na dřevo, že už je všechno v pořádku?
Mám za sebou měsíc kondiční přípravy, v posledních týdnech normálně trénuji tenis bez omezení. Cítím se dobře, snad to vydrží. V posledních měsících jsem byl až zoufalý, moc bych si přál, aby bylo všechno za mnou.
Asi je zbytečné ptát se, co si přejete do příštího roku...
Bohatě mi stačí, když budu zdravý. Nic jiného si nepřeji.
Ostrým testem bude pro vás extraliga smíšených družstev. Jste připravený pomoci Prostějovu k dalšímu očekávanému titulu?
Strašně se těším. Víc než v minulých letech, což je dáno dlouhou herní pauzou. Fyzicky se cítím dobře, chci týmu pomoci. Ale pozor - všichni čekají, že vyhrajeme titul, jenže nebudeme hrát žádné přáteláky. Každý soupeř se na nás chce vytáhnout, bude to těžké. Ale zvládneme to. Věřím tomu.
Extraligová soutěž je ve vašem klubu populární. Je to tím, že ji stále vyhráváte?
(úsměv) Tím to nebude. Osobně mám týmové soutěže rád a to platí o celém našem družstvu. Těšíme se pokaždé na společné setkání. Na něco podobného není během roku čas. Umíme si ty chvíle užít.
Bezprostředně po extralize startuje nová sezona. Jaké máte plány v prvních týdnech?
Letím do katarského Dauhá, kde jsem ještě nestartoval a to bude velký zážitek. A pak už přijde Austrálie. Nejdřív Auckland, pak první grandslam. A Davis Cup. Pro změnu - v Austrálii.
