Čtyřicet nejlepších z 72 kajakářů postupovalo do dnešního semifinále, počítala se lepší z obou kvalifikačních jízd. Rodák z Mělníka Jiří Prskavec, závodník USK Praha, už před druhou věděl: Postup mi neunikne. A tak si trochu zadováděl.
„Vymyslel jsem si, že si to zkusím trochu zkrátit - a v jedné bráně jsem to zkrátil až moc,“ líčil, jak minul branku. „Chvilku jsem uvažoval, že se do ní vrátím, ale pak jsem si řekl: Už postupuju, tak co.“
Jaké to bylo po roce si opět doma zazávodit na velké akci?
Jasně, že vzpomínky ožily. Užívám si to. Dneska jsem ani nebyl nervózní. Když jsem nervózní, dokážu se oprostit od komentáře hlasatele. Ale dneska jsem ho slyšel.
Jedete čtvrtý závod za čtyři týdny. Únava už je znát?
Je. Ale neuvažoval jsem, že bych některý z nich vynechal. Jsem mladý, potřebuju sbírat zkušenosti. Každý svěťák se počítá.
Radši závodíte než trénujete?
Když jsem na to připravený, tak určitě. Navíc na závodech mám kamarády, můžeme pokecat.
Tady se na stavbě trati podílel i váš otec. Daří se vám vítězit na tratích, které vytyčí?
Docela jo. Naposledy jsem na tátově trati vyhrál při letošní české kvalifikaci - dokonce v den svých narozenin!
A na světové úrovni?
Tam se táta od stavby tratí snaží distancovat. Čtyři lidi z naší skupiny jezdí svěťák, chce se raději věnovat jim. Tady je to výjimka. Ale táta je jen asistent stavitele, žádnou protekci mít nebudu.
Je zároveň vaším koučem. Stává se, že s ním nesouhlasíte?
Občas. Už si zvykl, že se občas vztekám. Není to nic hrozného.
Necinkáte mu pod nosem svými medailemi? Máte jich už na kontě víc než on...
Ne ne, my máme doma takovou společnou vitrínku. Ale je pravda, že ty jeho už jsou tam hodně v ústraní.
Dokáže na vás zvýšit hlas?
Ale jo. Když začnu vykládat, že mi to nejde, že už nechci jezdit a že bych šel nejradši na party, tak rezolutně prohlásí: To tedy ne, půjdeš trénovat. Ale jinak je táta dost kliďas.
Letos už máte titul mistra Evropy, takže sezona pro vás ani nemůže být špatná. Je to tak?
Už po 3. místě na mistrovství světa do 23 let byla ta sezona pozitivní. Pak tam padla i ta Evropa. A kdyby do třetice vyšlo i mistrovství světa, bylo by to úplně úžasné.
Co by mělo vyjít nyní v Praze?
Finále bude úspěch. Ale když už se člověk do něj dostane, chce ho vyhrát, ne?
