S atletikou začínal v patnácti.
Před třemi roky se stěhoval do Prahy, nastoupil do Dukly, jenže tamní prostředí mu absolutně nesedělo. Nezlepšoval se, spíše stagnoval.
A taky trpěl, tedy tréninkově.
„Jako mladý atlet jsem nebyl zvyklý příliš trénovat,“ přiznává. „I když se mi trenér v Praze snažil tréninky uzpůsobovat, stejně to nestačilo, museli jsme se rozejít, snad v dobrém. Byl to určitě krok zpátky vrátit se do Českých Budějovic, podmínky pro vrcholový sport tam moc nejsou, ale risknul jsem to a vyplatilo se,“ líčil.
Čím to?
Hlavní je, že jsem dospěl. A taky to, že mě trenér Tomáš Najbrt zná a umí se mnou pracovat. Ví, jaké tréninky mi sedí.
V čem byla v Praze chyba?
Těžko se mi to posuzuje, protože každé tělo je jiné, na trénink reaguje jinak. Nemůžu za to, jak je mé tělo postavené, ale můj současný trenér ho zná a ví, jak mu postavit trénink.
Přesto, v Budějovicích asi nemáte takové podmínky, jako jste měl v Praze.
Tréninkové podmínky v Budějovicích moc dobré k trénování vrcholového sportu nejsou. Chybí nám zázemí na trénování v chladnějších měsících. Máme jen 50metrovou halu, kde se musíme dělit se zbytkem oddílu, mačkáme se, není to ideální.
Asi ani co se financí týče, je to tak?
Finanční podpora není nijaká. V Dukle mi pochopitelně vypověděli smlouvu, musel jsem se obrátit na rodiče, čímž jim chci moc poděkovat, jinak bych tady neseděl. Ale i v Budějovicích máme odměny od města a od oddílu za nějaké úspěchy.
Těch máte v poslední době dost. Nejprve zlato na mistrovství republiky, teď účast na Diamantové lize.
Prožívám dobré období. Poslední měsíce se mi dařilo, za což jsem rád. Budu šťastný, když se sezona bude vyvíjet podobně. Diamantová liga byla nová zkušenost, jsem rád za možnost tam startovat, vyzkoušet si závod se světovou špičkou.
To si vyzkoušíte i nyní, na Tretře budete soupeřit i s mistrem světa Ramilem Gulijevem.
Chci hlavně poděkovat organizaci a panu Juckovi za možnost na Tretře startovat. Do poslední chvíle nebylo jisté, že bude. Těším se i na to, že se utkám s největšími hvězdami současné světové atletiky. Bude to neobvyklá trať, ale má něco do sebe.
Letos už jste dvoustovku zaběhl za 20,69, což bylo 23 setin od českého rekordu. Máte ambice ho pokořit?
Jsem rád, že jsem se dostal takhle vysoko v tabulkách, ale půl roku zpátky bych si nedokázal představit, že zvládnu běžet pod 21 vteřin. Neodvážím si říct, jak moc dolů bych to ještě mohl stlačit.
