Během čtvrtfinálového zápasu Tatranu s dalším švýcarským celkem Wilerem tak po hřišti pobíhal florbalista s vizáží zabijáka. Ani to nakonec nepomohlo. Tatran mezi nejlepší čtyři nepostoupil, podlehl 1:4.
"Škoda, letos se s Wilerem dalo hrát," lituje šestadvacetiletý Jedlička.
Býval známý dlouhými loknami. Proto byla změna vizáže tak patrná. Fanoušci ho nepoznávali, spoluhráči se smáli.
"Když mě viděla mamka, tři minuty v ohromení mlčela," popisuje.
Zdaleka to nebyla ta nejpozoruhodnější reakce. Horší to bylo s babičkou, jejíž vnuk hraje za přípravku Tatranu, kterou trénuje právě Jedlička.
"Jak je možné, že kloučka svěřujeme takovému mezulánovi?" pohoršovala se, když viděla, jak zle extraligový florbalista vypadá.
Snad ji uklidnilo, že Jedlička může být podle výkonů na turnaji dobrý florbalový učitel. Dal dva góly, na jeden nahrál, pomohl týmu do čtvrtfinále. A v něm?Wiler za poslední rok Střešovicím dvakrát přibalil gólový příděl – na Poháru mistrů i na minulém Czech Open. Tentokrát to nebylo tak kruté.
"Rozloučili jsme se důstojně," tvrdí Jedlička.
Pro českého florbalového mistra byl Czech Open předsezonní prověrkou, vždyť v létě měnil trenéry. Vytáhlý forvard Jedlička si zatím nemůže dvojici Petr Ďarmek, Miroslav Hanzlík vynachválit. "V týmu je teď větší pohoda," míní.
Náladu mu tak možná trochu kazí jen výsledek včerejšího finále mezi Pixbem a Espoo. Přál totiž Finům. "Ale zas tak mě to neštve. Vidět florbal takové úrovně, to je prostě paráda."