Sníh trávě svědčí. Kdo ho shrabuje z volných ploch a nákladně vyváží, plýtvá užitečnou vláhou. V únoru a v březnu je správné sníh z volných ploch nahrnout ke stromům a keřům a navrstvit přibližně do půlmetrových pyramid.
Ty zvyšují odolnost dřevin k mrazům. Voda z pomalu tajícího sněhu rovnoměrně zavlaží kořenovou zónu během prvních jarních teplých dní a dostane se až ke spodním kořenům do dostatečné hloubky jednoho až dvou metrů, odkud stromy vodu vytahují do celé rostliny. Vrstva přihrnutého sněhu také zpozdí jarní rašení pupenů, což zvýší odolnost dřevin vůči mrazům.
(Když je vody na golfovém hřišti příliš mnoho.)
Jenže nebývalé množství sněhu a značné mrazy působí i negativně. Karlovarský course manager Karel Mařík: "Upozornil bych hlavně na pomalé tání, které má neblahý vliv na zdravotní stav travnatých porostů, přednostně greenů. Přes den, kdy slunce je již silné, sníh intenzivně taje. Pod silnou sněhovou vrstvou se vytvoří dokonalé mikroklima pro vznik nejrůznějších patogenů a dochází k nepříjemnému poškození travních společenstev, jež se do začátku května špatně zacelují."
lidská noha škodíStředa byla (a ještě bude) po několik měsíců na golf.idnes.cz věnována seriálu o pravidlech. Obrazový doprovod se však k němu těžko pořizuje na zasněžených hřištích, v indooru nelze naaranžovat zdaleka všechny situace. A protože náš magazín respektuje požadavky greenkeeperů, na citlivou trávu vstoupíme, až to pro ni nebude takový šok. Jako intermezzo a tak trochu i na vysvětlenou nabízíme tento materiál o vodě a vláze. |
Noční mínusové teploty dávají možnost vzniku ledových krust. I za tepla špatně odtávají a často pod nimi trávník úplně zplesniví. "Naše první letošní kroky proto vedly na greeny. Jedna parta se pustila do odklízení sněhu frézami, druhá ručně lopatami," dodává Mařík.
Trávník je nejcitlivější na poškození především v období, kdy se teploty a vlhkost střídají, zvláště během nočních holomrazů. Proto bychom na něj měli co nejméně vstupovat. Zmrzlá stébla se při pošlapání lámou a odumírají. Vznikají holiny, které jen pomalu zarůstají.
Lidská noha škodí rovněž během jarního tání a při zamokření. Když totiž rozmrzne pouze tenká vrstva a pod ní zůstane půda zmrzlá, může se při silnějším namáhání tenká svrchní vrstva odtrhnout.
Pokud je půda pokrytá suchým sněhem prašanem, je trávník dostatečně chráněn. Naproti tomu mokrý a těžký sníh ho může poškodit. Závěje je proto správné rozhrnovat, aby plocha mohla stejnoměrně roztát.
Pokud tající sníh opět zmrzne, ztvrdne a nepropouští vzduch, je dobré ledovou pokrývku opatrně rozrušovat hráběmi. Čím je totiž trávník déle pokrytý sněhem, tím se zazelená později.
až sníh roztajeNa golfu dnes už opravdu není otázkou, zda zavlažovací systém ano, či ne. Co všechno si pod pojmem zavlažovací systém golfového hřiště představit? V moderním slova smyslu jde o podzemní systém trubních a kabelových vedení, výsuvných postřikovačů (na osmnáctijamkovém hřišti v počtu 1 200) a elektroventilů s ovládacími dekodéry. Většinou je takový systém ovládán pomocí počítače. Součástí bývá moderní čerpací stanice s výkonem nad 9 atmosfér, zaručující ukončení závlahového cyklu v časných ranních hodinách, ještě před příchodem hráčů.
Voda je tak trochu prevít. Jenže je to právě ona, která nás "drží nad vodou". Bývá zle, když je jí málo, nebo mnoho. To je i případ nového osmnáctijamkového hřiště Ostravice, o kterém se někdy mluví jako o nejvlhčím místě na severní Moravě. "Ano, máme skvělé zavlažování shora i zdola, s vodou nemáme problémy," přitakává s úsměvem klubový manažer Daniel Kollár. Pro závlahu ostravických greenů byly použity prémiové postřikovače Toro řady 835S/855S. Mají kromě vynikajících parametrů rovnoměrné distribuce vody i unikátní systém možnosti změny úhlu proudu vody z trysky pro různé podmínky na hřišti (vítr, stromy, vodní plochy). Počítačem řízený dekodérový systém Site Pro GDC pro ovládání postřikovačů je prvním tímto systémem v Česku. Stejným je ovládán např. závlahový systém na legendárním skotském hřišti v St Andrews.
Při zavlažování platí pravidlo "Ne často, ale pořádně". Lépe je zavlažovat v nepravidelných a delších časových intervalech než naopak. Což způsobuje kompaktnější a lépe prorostlý travní drn. Časté a málo vydatné zavlažování nezabezpečuje provlhčení půdy až ke kořenům. Voda se spíš vypaří. Průměrná týdenní potřeba vody pro kvalitní trávník je cca 25 – 40 litrů na metr čtverečný. Doporučuje se týdenní závlahové dávky rozdělit do dvou až tří cyklů týdně. Nejefektivnější je zálivka v časných ranních nebo pozdních večerních hodinách. Pokud to není nezbytné, nezavlažuje se během dne. To jen při chladném počasí a na čerstvě vysetý trávník. Správnou vodní strategii nejlépe doporučí instalační firma, která zná srážkové výšky jednotlivých postřikovačů při určitém sponu. |
