A za podivných okolností. V posledním kole Plzeň prohrála v Prešově o jediný gól a zlato brali domácí. O vítězství rozhodli sedmičkou v poslední půlminutě zápasu, který se kvůli dešti místo dopoledne hrál po obědě.
Sezona 1973/74 vše změnila. "Hrálo zde trio borců Haber, Krepindl, Jarý. Stříbrní olympionici z Mnichova 1972. Z Dukly do Plzně přinesli jiný trend, nutnost špičkové přípravy v profesionálních podmínkách," připomíná Pavel Čejka, kapitán tehdejšího mužstva Škody.
Karvinou sledovalo 3500 lidí Plzeň šla na jaře 1974 tvrdě za titulem. Při domácích duelech bylo antukové hřiště ve Štruncových sadech obsypané fanoušky. "Třeba v jednom z klíčových zápasů s Karvinou nás sledovalo 3500 diváků. Kulisa byla nádherná, lidi nás hnali dopředu. A bez vulgárností i urážek soupeře," vzpomíná Čejka.
V neděli 2. června, krátce před polednem, se zlatý sen proměnil v realitu. Plzeň před 2500 fanoušky porazila pražskou Duklu 20:16. V poločase přitom prohrávala 10:12.
Jenže pak skóre otočila, i díky osmi gólům Ebrleho, nejlepšího střelce zápasu. V tabulce Škodovka získala nedostižný náskok, zbytek ligy dohrávala v klidu. "Po utkání se celý tým přesunul do Záluží, tam jsme si užili prvních oslav," líčí Vladimír Haber, bývalý reprezentační hráč i trenér.
Netradiční byl bezprostřední komentář trenéra Václava Ereta pro tehdejší Mladou frontu. "Je mi líto těch, kteří se v minulosti na titul tolik těšili. Vůči oporám minulých let je to vlastně nespravedlivé. V době, kdy oni bojovali o mety nejvyšší, se hrála v lize lepší házená. Asi nejšťastnější ze všech je dnes Pavel Čejka. Prožil s mužstvem dobré i zlé. Začínal, když já končil."
Předchozí generace skvělých hráčů - V. Eret, Čermák, Heřman, Kranát či oba Dudové, se kýženého zlata nedočkala. K titulu hrála hudba Škodovka vyhrála soutěž s náskokem. "Snad osmibodovým," připomíná Jaroslav Kugler, tehdejší spojka, dnes masér extraligových hokejistů Plzně. Poslední 22. kolo se proměnilo v další poklonu mistrům.
Plzeň v exhibičním výkonu porazila obhájce titulu ČH Bratislava 18:11. "Chtěli jsme potvrdit, že titul je ve správných rukou. Slavnostní náladu dokreslil orchestr Oty Hellera, který lidem vyhrával. Byli jsme generací, která takové momenty velmi prožívala," říká Čejka, nyní šéf Centra talentované mládeže v Plzni.
"Tenhle mančaft si zasloužil ještě víc titulů. Jarý, Haber a Krepindl čněli, my jim sekundovali," míní Kugler. Po 20 letech v lize se touha po zlatu splnila. Na další se čekalo ještě déle, 24 let.
Kugler: V poháru nás smázla Steaua Plzeň (es) - Poslední zápas sezony 1973/74 byl zároveň derniérou antukového hřiště ve Štruncových sadech. Do té příští se házenkáři Škody přesunuli do zbrusu nové haly na Slovanech. "Ale dodnes, když nasaju ve Štruncových sadech pivovarskou vůni, vzpomenu si na tu zlatou sezonu," říká Jaroslav Kugler. Koho jste považovali za největší soupeře v lize? Kolik tým dostal za titul? Po sezoně jste se přesunuli do haly, tam se také odehrály zápasy Poháru mistrů evropských zemí, že? Hrálo se vám v hale lépe? Ještě se zlatý tým Škodovky schází, zavzpomínáte si? |
MISTŘI ČSSR 1974. Horní řada zleva: Petr Říha, František Rybář, Jaroslav Kugler, Vojtěch Rojík, Václav Lhotský, Jindřich Krepindl, Pavel Čejka, Václav Eret (trenér). Dolní řada zleva: Vladimír Ebrle, Zdeněk Šedivec, Rudolf Šulc, Vladimír Haber, Vladimír Jarý, Jan Tuček, Jan Šulc. |