Doufám, že budou kluci rozumní, řekl v České televizi před víkendovou třetí kvalifikací trenér Josef Váňa. Do dostihu vyslal tři své svěřence a málokdo pochyboval, že by se neprali o nejvyšší dotace. Jenže právě tak to dopadlo - ze sedmi startujících byl Direct Lagrange v závěrečné fázi dostihu zadržen a favorité z Váňovy centrály brali tři místa odzadu.
Nečekaným vítězem se stal ten, který se svými koňmi takřka všechny dostihy, jichž se účastní, rozbíhá: valský žokej Jaroslav Myška.
S ryzákem Lodgianem Whistle chovatele Jaroslava Jezdinského, pro nějž společně s manželkou Štěpánkou koně chystají, tentokrát v úvodu zvolil úplně jinou taktiku - držel se zpátky. A to se vyplatilo. „Dopadlo to nejlíp, jak mohlo, takže velká spokojenost,“ zářil 37letý Myška po kvalifikačním triumfu.
Všechny jste asi dost překvapil tím, že se nehrnete dopředu a nejedete tempo, jak jsou od vás zvyklí.
Naše filozofie je, že trénujeme koně k tomu, aby běžel a skákal. A když přijedete na dostihy a pak mu to znemožníte nebo mu zakážete se pohybovat, jak je zvyklý, jaký to má smysl? Z devadesáti procent profituju z taktiky jít ze špice, byť se to každému nelíbí. Šlo mi jen o to, abych měl koně víc pod kontrolou před Irskou lavicí, kde jsme při prvním kvalifikačním pokusu s Lodgianem skončili, a proto jsem ho schoval do koní.
Říkal jste žokejům před dostihem, že nebudete vodit, aby se valach přes Irskou zase nepřehnal moc rychle?
Nevěděli to. Předpokládal jsem, že když má Váňa tři koně v dostihu, jednoho pošle dopředu. Taková byla moje logika. Když jsem viděl, co tam vymýšlejí a že na čelo nejdou, nebylo na co čekat. Svého koně jsem měl pod kontrolou a nebyl důvod ho nenechat dál utíkat. Byl jsem zvědavý, jak bude fungovat v těch koních - šel dobře. Kdyby se cválalo v tempu, tak bych ani potom nemusel vodit. Ale nestalo se, tak jsem šel dopředu.
Po Irské lavici už čelo dostihu Jaroslav Myška s Lodgianem Whistle (první) ve III. „kvaldě“ na Velkou pardubickou neopustil.
Začátek dostihu byl skutečně až nemístně pomalý, v tom skoky v Pardubicích skákat nelze. Na vodním příkopu mělo problém hned několik koní. Jezdci, kteří chtějí jet Velkou, přece nemohou něco takového dopustit...
Nejde ani o jezdce. Průšvih vidím v trenérech. Ti dají nějaké „ordre“ (pokyny jezdci) a žokej by je měl dodržet. V sobotu startovalo sedm koní. Když šest trenérů, tedy kromě nás, řekne svým žokejům Hlavně nejeď první!, tak jak to může dopadnout... Koně k něčemu trénuju a jestli má jít Velkou pardubickou, tak ať to ukáže. Spousta koní neumí skákat ze špice, neporadí si s tím. Pokud kůň není schopen přeskákat kurz o samotě, tak to není kůň do Velké pardubické.
Kdy jste si sám pro sebe řekl, že to v závodě bude dobré?
Nad tím jsem nepřemýšlel. Položil jsem Lodgianovi ruce na krk, jel jsem si svoje a čekal, jestli na mě někdo přijde. Myslím, že ostatní byli rádi, že se mnou drží krok, do závodění se pak dal Honza Faltejsek. Věděl jsem, že je náš kůň dobrej, věřil jsem mu.
Velká je ještě o kilometr delší. Ustojí tuhle vzdálenost?
Myslím, že ano. Pořád nejsme v té vrcholné top formě a máme čas pracovat na dalších věcech směrem k Velké. Nemá danou svoji distanc.
Vstupenku do Velké vybojoval v Pardubicích žokej Myška |
Váš kůň je českého chovu, pipláte si ho od hříběte, to musí zahřát. Neříkejte, že nebyla sklenka, když jste váňovcům takhle vypálili rybník.
Několik majitelů u nás ve stáji večer zůstalo, bylo pivko i něco ostřejšího, všechny koně až na Rozinu nám udělali radost. V sobotu se snad probudil Emagoul, který až doposud nechtěl utíkat a teď málem bojoval o vítězství. Jsme malá centrála, musíme pracovat s tím, co máme. A ono to chvíli trvá, než na koně takzvaně přijdete. Úspěchu s Lodgianem si moc vážíme.
Kůň dostal nyní do dostihu špunty do uší a jiné uždění. Pomohlo to?
Špunty jsou standardní věc. Kůň se tolik nehecuje, nevnímá tolik ruch dostihu, který může odvádět jeho pozornost. Udidlo v hubě má stejné, vyzkoušeli jsme nový nánosník (řemen, který pomáhá lepší ovladatelnosti). Valach fungoval bez problémů, nepral se se mnou. Jezdil jsem skoro na prověšených otěžích.
Do Velké máte nyní dva koně. Půjdou oba?
Našeho druhého, Bridgeura, čeká ještě jeden přípravný start. Pak si s majitelem sedneme a rozhodneme se. Plán je ale prozatím takový, že by měli jít Lodgian Whistle i Bridgeur.
Co jste říkal na výkon veterána Catch Lifa v kvalifikaci?
To jsem vážně koukal, jak mu to utíká... Honza Faltejsek si s ním věřil, šel perfektně. Překvapil mě; ten jediný se mnou v dostihu soutěžil.
