Máte jubilejní desátý titul. Bude tomu odpovídat i oslava?
Tak... nějaké pivo si dám (zasměje se). Tituly jsou sice hezké, ale pro mě jsou důležitější výkony. Teď zrovna moc vysoko neskáču. Roky přibývají a centimetry ubývají.
Čím to je, že už to nejde tak vysoko?
Těžko říct. Snažím se, v tréninku to vypadá dobře, ale pak přijde závod a já jsem takový křečovitý. Přijde vyšší výška a já začnu blbnout. Rezervy tam jsou, ale nevím, jestli to letos bude na limit na mistrovství světa (230 centimetrů), ten už je dost vysoko. Dlouho jsem to neskočil, ale kdybych náhodou trefil nějaký dobrý závod a sedlo mi to, možné to je. Na těch 225 bych si i věřil, na to natrénováno mám.
Proč to zatím nejde?
Pomalu to letošní maximum posouvám. Zatím to sice je jen 218 centimetrů, ale budu se snažit ho posunout víc. Některé skoky sice trefím vysoko, ale bohužel ne na správné výšce. A musím si trochu líp rozvrhnout síly, trochu je pošetřit, abych měl dost energie na nejvyšších výškách.
Síly vám dneska chyběly i na 220 centimetrech?
Jojo, už jsem až moc chtěl a docházely mi síly.
Český skok do výšky jste dlouho táhl vy s Tomášem Janků. Vidíte aktuálně v Česku nějaké své nástupce?
Někteří kluci už dosáhli na limity pro mistrovství Evropy, jsou schopni skákat ke 230 centimetrům. Matyáš Dalecký se hodně zlepšil, dneska jsem s ním měl co dělat. Skákal líp než já a možná si zasloužil vyhrát. Ale laťka zůstala stát mně, jemu ne. Přesto si myslím, že se výška začíná zvedat, což jsem v minulých letech moc nevídal.
Bylo fajn závodit před skoro domácím publikem?
Cítil jsem se tady hodně dobře, mám tady celou rodinu. Je fajn, že skoro na sklonku kariéry tady můžu závodit a dokonce vyhrát.
S Tomášem Janků máte teď oba shodně 10 titulů. Budete příští rok útočit na ten jedenáctý?
Uvidíme. Záleží, jak se letošní sezona vyvine. Desátý titul je fajn, ale je to pro mě těžší a těžší. Nechce se mi končit, ale kdybych skákal nějakých 205, asi by mě to nebavilo a netěšilo. Uvidíme, jak na tom budu, ale když zůstanu zdravý, snad se o to pokusím.
