Naváže ve Světovém poháru na minulý triumf?
Po tahanicích se svazem jste v létě říkal, že se nad vámi rozednívá. Jaké nebe máte nad sebou teď? Modré?
Těžko říct. Mám klid a trénuju.
Žádný funkcionář vám nekomplikuje život?
Ne. Nevšímám si jich.
Těšíte se na bílý cirkus, který brzy začne, nebo začne rutinní práce?
Rutina to možná bude během sezony. Ale než si na to tempo zvyknete, je to děs. V letní Grand Prix není zdaleka tolik závodů, zato v zimě točíte jeden za druhým. To je tak nepředstavitelný cirkus, že se nestačíte ani vysmrkat. Známí mi někdy říkají: Jo, ty si jezdíš po světě a bavíš se. A já přitom znám jen cesty z hotelu na můstek a zpět.
Netěšíte se tedy?
Na skákání se těším hrozně moc. Jen mě štvou ty věci kolem. Kolotoč. Stres. Shon.
Co je úplně nejhorší?
Balení a vybalování, pořád dokola. Teď jsem přijel z Ramsau, vybalil kombinézu a měl bych rozkrámovat další tašku. Jenže už se mi nechce. Pak vyprat, usušit a za dva dny zase sbalit.
Ještě se pořádně najíte, nebo už držíte váhu?
Snažím se držet ji celý rok, jen přes léto trochu přiberu, aby se mi líp trénovalo. Dneska jsme se vážili, mám 600 gramů nad svou smrtelnou skokanskou hranicí.
A ta je?
Bez oblečení 59,9 kila.
Takže už toho moc nesníte?
Ale sním. 600 gramů navrch nic neznamená, předzávodní stres je zlikviduje. Při závodě shodím i kilo.
V létě jste proti životosprávě hřešil?
České kuchyni neodolám. Svíčkové, vepřo knedlu, guláši. Jsem jen člověk. ¨
Vaši milovanou motorku jste už ustájil v garáži? Teď se zase necháte vozit jinými?
Motorka stojí v garáži od října, ale pokaždé s týmem nejezdím. Do Ramsau jsem řídil sám, 600 kilometrů tam a zase zpět, abych s ostatními nemusel zajíždět do Liberce.
Hovořil jste od konce minulé sezony s Vasjou Bajcem, který se stal trenérem Slovinců?
Pokecali jsme na letních závodech. Rozumíme si dobře. Probereme, co je nového, jen už se nebavíme o tréninkových věcech. Jsme teď dva kamarádi a soupeři zároveň.
Jeho nástupce Richard Schallert je úplně jiný?
Vasja je horká hlava, jižanská krev, Ritchie
Funguje váš vztah se Schallertem?
Naprosto.
Loni vás vystřelil nahoru skvělý vstup do sezony. Cítíte se stejně dobře jako před rokem?
Nevím. Loni jsem se před sezonou necítil vůbec. A přece mi to skákalo. Letos? Mám dobrou kombinézu a lyže, zbytek závisí na mně.
Pokud se vás někdo zeptá na formu...
... nebudu mu odpovídat, dokud se nepoměřím s ostatními. Mám jen pocit, že to jde k lepšímu.
Problémy s nájezdovým postavením jste vyřešili?
Ještě mě zlobí. Ale na videu jsme zjistili, že největší chybu dělám při sesednutí z lavičky na nájezdu. Nedostanu se do správného těžiště.
V některých letních závodech vás přeskočil jiný Čech, mladý Koudelka. Neotrávilo vás to?
Proč? Vývoj skoku jde i v Česku dopředu, mladí kluci se zlepšují. Ani Goldberger v Rakousku nebo Ahonen ve Finsku nebyli neporazitelní. Našim klukům fandím. Když mě porazí, pogratuluju jim. Nejsem ješitný jako jiní.
Už cítíte, jak se stupňuje tlak okolí před úvodním závodem?
Kamarádi si mě dobíraj: Brzy to začne, zase budeme na skoky sázet. Odpovídám jim: A na koho? Na Ahonena? Na Malysze? Snažím se nepřipouštět si, že lidi toho ode mě čekají hodně.
Uvědomujete si vůbec, že budete obhajovat vítězství ve Světovém poháru i v Turné čtyř můstků?
Nechci si to kdovíjak uvědomovat. Je to prostě nová sezona.
Kde máte velký křišťálový glóbus?
V krabici ve skříni.
Ani jste si ho nevystavil?
Jednou ho vystavím. Musím pro něj udělat vhodnou poličku.
Také trofeje z turné jsou v krabici?
Jeden pohár doma vystavený mám. Chodím kolem něj, ale neprohlížím si ho. Do našeho malého bytu by se všechny mé poháry nevešly. Vozím je k rodičům nebo k babičce.
