V Engelbergu jste vyhrál v neděli čtvrtý letošní závod Světového poháru. Už jste se naučil vychutnávat si vítězství?
Nejsem příliš schopen si to užívat. Každý závod jsou pro mě velké nervy.
Větší, když nastupujete jako lídr Světového pořadí?
Samozřejmě, vždyť každý ode mně čeká, že to bude super. V Engelbergu jsem se bavil s Němcem Uhrmanem. Proč si nervózní, vždyť je to v pohodě, divil se.
Jenže vy neplýtváte úsměvy ve tváři ani po skončení závodu!
Když ono je to pořád docela stres. Třeba v Engelbergu mě patnáct minut drželi u ORF. Rakušané chtěli se mnou dělat rozhovor, jenže neměli kameru. A já potřeboval rychle odejít, odjížděli jsme na letiště. Třikrát jsem ze studia odešel, ale třikrát mě vrátili zpátky. A pak že nemám být nervózní.
Kdy z vás tedy nervozita opadne?
No, třeba v klidu na hotelu už mám obvykle docela dobrou náladu.
Engelberg byl překvapení
Letos máte mimořádnou bilanci - vyhrál jste v každém ze čtyř středisek, kde se skákalo. Znamená to pro vás něco?
Ne. Prostě jsem měl čtyřikrát štěstí. V Engelbergu jsem měl hrozné problémy, nešlo mi to. Vlastně byla výhra, že sobotní závod kvůli sněžení a větru zrušili. Furt jsem měl problém s nájezdem, nemohl pořádně posadit.
Zkuste porovnat čtyři letošní triumfy.
Nejtěžší byl jednoznačně Harrachov, o tom není pochyb. V neděli v Engelbergu to bylo překvapivé vítězství, pořád jsem tomu nevěřil.
Opravdu jste neměl přehled o výkonech skokanů před vámi?
Možná jsem zaslechl něco o jednom, dvou, když jsem jel nahoru na můstek, ale jinak nic. Nevnímám to.
Jak se dokážete od všeho oprostit?
Snažím se neposlouchat. Jako když se nudíte ve škole. Učitel může mluvit, co chce a člověk stejně nic neslyší.
Trénoval jste tento styl ve škole hodně?
Ne, ne (smích). Já jsem se snažil dávat ve škole pozor.
Jak moc vás v Engelbergu trápila horečka, kterou jste si přivezl z domova?
Nijak, byl jsem v pohodě. Ale při návratu jsem se v letadle necítil dobře. Jsem trochu nachlazenej.
Mobil dárkem nebude
Zpáteční cesta ze Švýcarska se vám navíc výrazně natáhla...
Díval jsem se právě v letadle na hodinky a říkal klukům, že už bychom snad měli i přistát, když se ozvalo: Je nám líto, ruzyňské letiště kvůli nepříznivému počasí nepřijímá a vzhledem k tomu, že nemáme dost paliva, abychom několik hodin kroužili nad Prahou, přistaneme v Bratislavě. Tam navíc hrozně foukalo, takže jsem se při přistání opravdu bál.
Kdy jste se vrátili do Prahy?
Kolem půlnoci, z Bratislavy jsme odletěli po dvou hodinách sezení v letadle. V půl čtvrté jsem byl v Harrachově. Před ubytovnou Dukly jsem se brodil po kolena ve sněhu. Spát jsem šel kolem šesté.
Copak jste dělal takhle po ránu?
Hrál jsem si s telefonem. Jako cenu v Engelbergu jsem dostal krásnou do skla zalitou sochu skokana na lyžích a mobil třetí generace. Celý je v angličtině, tak jsem ho zkoumal. Pěkný kousek, s Uhrmanem jsme žertovali, že by to byl hezký dárek k Vánocům.
Darujete jej někomu?
To ne. Bylo by to trochu laciné gesto dát někomu něco, co jsem dostal.
Janda v sezoně 2005/06 Engelberg: 1. místo |
A dárky už máte nakoupené?
Kdepak! Nechávám to na přítelkyni Lucce.
Ani pro ní není nic připraveného?
Vždyť říkala, že nic nechce... (Smích) Ale něco stejně dostane.
A co vy? Máte přání?
Mám, ale asi se bude těžko balit. Jako každý rok jsem i letos psal Ježíškovi o Porsche Carrera. Jsem jeden z těch zoufalců...
Jeden dárek už jste dal - finanční prémii za třetí místo v anketě Sportovec roku 2005 jste rozdělil mezi nadaci Kapka naděje a dvojici handicapovaných sportovců Pavla Děckého a Lenku Kuncovou. Jak se zrodil ten nápad?
Věděl jsem, že k anketě patří i šeky a navrhl jsem to Frantovi Ježovi někdy minulý týden. Pavla i Lenku znám, měli v životě smůlu. Ale jedou dál, nevzdali se. Ta jejich životní síla se mi líbí.
Řekl jste jim o dárku sám nebo to zjistili až při televizním přenosu?
Nevěděli to. Měli to jako překvapení.
Vánoce ve třech vydáních
Těšíte se po rozlétaném začátku zimní sezony na vánoční klid?
Určitě, navíc letos budeme mít ne dvoje, ale troje Vánoce. Loni i předloni jsme měli štědrovečerní večeři u mých rodičů, pak u rodiny přítelkyně. Letos začneme sami doma. Takže mě čeká víc povinností. Přitom já jsem takový barbar! Třeba mě nebaví zdobit stromeček. Ale to nějak zvládneme.
Nebojíte se po třech bohatých večeřích problémů s hmotností?
Vůbec. Vždycky si nakládám jen malé porce a na cukroví moc nejsem. Něco si dám si, ale že bych po tom prahl...
Hned po svátcích vás čeká Turné čtyř můstků, kde jako lídr Světového poháru budete favoritem.
Uvidíme, jak to dopadne. Já se jako favorit necítím. Prostě jsem normální skokan, který má štěstí.
Kdy odjíždíte na závody?
Sedmadvacátého prosince mám být ve firmě Meininger pro nové kombinézy, takže z domova vyjedu 26. prosince večer.
Berete Turné čtyř můstků jako jeden z vrcholů sezony? Test před únorovými olympijskými hrami v Turíně?
O tom se nechci bavit. Kdo ví, jak to bude vypadat před olympiádou. Třeba mi to vůbec nepůjde a nikoho zajímat nebudu. Ale Turné jsou skvělé, hodně sledované, prestižní závody. A taky mimořádně těžké.
Jakub Janda. |