Jak je v Malibu? Draze. Zídek o návštěvě obou LeBronů a truchlení po Kobem

Sláva je v Kalifornii tím nejlepším platidlem. Násobně to platí v Los Angeles. A taky v nedalekém Malibu, kde žije a studuje Jan Zídek. Člen proslulého basketbalového klanu s ní má už z prvního roku na univerzitě Pepperdine zkušenosti a o svých cílech poučeně říká: „Myslím, že by si mě v příští sezoně mohlo všimnout víc lidí, i v rámci médií.“

Zámořskou basketbalovou kariéru rozjel Zídek ve městě asociujícím mnohé příjemné věci. Jak se ale v Malibu žije doopravdy? Draze. Extrémně draze.

„Jde o příjemné místo pro trávení volného času nebo pro život,“ nerozbíjí dvacetiletý pivotman zažitou představu. Ovšem dodává, za jakých podmínek to platí: „Pokud má člověk peníze. Ceny létají do ohromných výšin. A to ani nemluvím o bytech nebo domech. Prostředí je to ale pěkné. Pomáhá tomu samozřejmě i počasí, je tady často slunečno.“

Ani Pepperdine University se nevymyká. „Krásný kampus a škola na vysoké akademické úrovni a s dobrým basketbalovým týmem,“ charakterizuje Zídek místo svého pobytu. „Studenti jsou tam z bohatších rodin. Ze zahraničí je taky dost lidí, přičemž velkou část u nich tvoří sportovci, zhruba 80 procent studentů jsou ale Američané.“

A ještě jednu výhodu dlouhodobý pobyt v Malibu má. „Můžete potkat nejrůznější celebrity,“ usmívá se Zídek.

Samozřejmě promlouvá z vlastních zkušeností.

I když vlastně ten největší moment basketbalové sezony na univerzitě Pepperdine propásl. „Když jsme byli na turnaji mimo město, hrál u nás se svým středoškolským týmem Bronny James, syn LeBrona Jamese. Ten se samozřejmě přijel podívat a vzal s sebou i rapera Drakea. Naše hala pro tři tisíce lidí prý byla nacpaná k prasknutí,“ tlumočí zážitky spolužáků, kteří ulovili řadu cenných selfies.

Osobně mohl studovat přípravu jednoho zkušeného pivotmana. „Když ještě Joakim Noah neměl angažmá, viděl jsem ho často trénovat s týmem koučů u nás v hale,“ zmiňuje Zídek letmá setkání s veteránem, který nakonec našel uplatnění v LA Clippers.

Péči, jakou zažívají muži z klubu multimiliardáře Stevea Ballmera, si Zídek také vyzkoušel - i když zrovna tento zážitek by si odpustil.

Den, kdy se zastavila Amerika

Jan Zídek prožil s Kaliforňany také lednovou tragickou smrt Kobeho Bryanta a jeho dcery Gianny. „Někteří spoluhráči ten den dokonce slyšeli jeho helikoptéru i sirény záchranářů. Stalo se to totiž asi deset minut od Pepperdine, v takovém kaňonu,“ přibližuje český student-basketbalista.

Jedenačtyřicetiletá ikona LA Lakers načas zastavila americké dění. „Lidi to snášeli těžce. Byli v šoku z toho, že někdo takový přišel tak náhle o život. Spousta lidí to bere tak, že taková legenda a tak silný člověk prostě nikdy nemůže umřít, jenže pak se najednou stane tohle. Ten den to bylo poznat všude kolem,“ vybaví si Zídek. „U nás na Pepperdine jsme taky před prvním domácím zápasem po té tragédii drželi 24 sekund ticha.“

Po Novém roce se na tréninku srazil se spoluhráčem tak nešťastně, že si zlomil kůstku ve střelecké ruce. Vše vyřešila operace na klinice, která s LA Clippers spolupracuje.

To byly nejužší Zídkovy kontakty s NBA, prozatím. Na zápas do Staples Center, kde jsou doma Clippers i jejich slavnější rivalové LA Lakers, se nedostal.

„Během sezony je to se školou časově náročné a hráči často ve dnech volna preferují regeneraci. Je pravda, že cestou na letiště jsme kolem Staples pravidelně jezdili, určitě by byla šance získat lístky,“ vysvětluje.

Navštívit nestihl ani duely UCLA, někdejší školy svého otce Jiřího Zídka mladšího, jejíž basketbalový tým se v americké popularitě může s mnoha kluby NBA směle poměřovat.

Ostatně vstoupit do sportovní Ameriky, to je také také zážitek sám o sobě.

„Táta mě dopředu upozorňoval, jak obrovskou má sport ve Spojených státech váhu. Je určitě mnohem větší než v Evropě. A je to taky o dost větší byznys. Už jen v univerzitním basketu se točí šílené peníze, což člověk přicházející z Evropy nemůže ani pochopit,“ je přesvědčen Jan Zídek

Penězům pak odpovídá péče o hráče - i na menší škole jako je Pepperdine. „Překvapilo mě, jaká úroveň je tu nastavena. Věděl jsem, že v univerzitním basketu je hodně peněz a tohle je samozřejmě s penězi spojené, když tam má tolik lidí a takový servis. Podle mě ani některé euroligové týmy tohle nemají. A to opakuji, že jde o menší školu, když se třeba podíváte na UCLA a takové obrovské školy, kde hrávaly hvězdy NBA, to jsou šílené podmínky,“ nevychází Zídek z údivu snad ani po roce.

Z platidla jménem sláva může v Los Angeles a okolí něco málo utrácet také. I po čtvrtstoletí si tu kdekdo pamatuje „Big George“, který s UCLA slavil titul z univerzitní ligy NCAA. Jméno Zídek proto v Kalifornii stále rezonuje.

„Být na druhém pobřeží USA, tak výrazné by to asi nebylo. Pepperdine je ale od UCLA vzdálena asi půlhodinu, takže tátu si tady dobře pamatují. Už se o něm se mnou bavilo víc lidí, vzpomínají na něj jako na největšího dříče, jakého kdy poznali,“ prohlásil odchovanec USK Praha.

Titul pro UCLA nakopl kariéru nejen Zídkovi, který se jako číslo 22 draftu NBA dostal do Charlotte Hornets, ale i dalším členům tehdejšího týmu.

Z Tobyho Baileyho je dnes basketbalový agent. Stejné profesi, ovšem ještě úspěšněji, se věnoval i Bob Myers - než se z něj stal generální manažer a viceprezident Golden State Warriors.

A úspěch pomohl i tehdejšímu trenérskému asistentovi Lorenzovi Romarovi, dnes trenérovi na Pepperdine. V minulých letech si prošel ještě slavnějšími školami a do NBA pomáhal Brandonu Royovi, Isaiahu Thomasovi, Markellemu Fultzovi nebo Deandremu Aytonovi.

Takové monstrum jako táta nebudu, ale taky to dokážu

Jan Zídek o své první americké sezoně a své budoucnosti

„Poznáte, že basketbalu rozumí, mluví z něj zkušenosti. Ví, jak k hráčům přistupovat, aby ho měli rádi a aby ho poslouchali a dělali věci, které po nich chce,“ popisuje Zídek svého nového mentora.

Péče o jediného Evropana v týmu byla z Romarovy strany zvýšená, pokud se zrovna nehrál zápas: „ I teď si mě občas vzal stranou a ptal se, jak jsem se adaptoval, jestli jsem v pohodě a jak se cítím ve škole a na trénincích a podobně. Na hřišti ovšem přepíná do módu byznys. Trenéři jsou nahoře placení od toho, aby vyhrávali. Když hráč nesplňuje jejich požadavky, automaticky střídá.“

Jan Zídek má otevřenou cestu také na vyhlášené tréninkové zápasy v UCLA. Jako si kdysi jeho otec zahrál proti Magicu Johnsonovi, on by tu mohl čelit hvězdám současnosti. „Přemýšlel jsem o tom,“ připouští. „Myslím, že bych si s nimi nějak pinknout mohl.“

Jeho misí pro americký rok číslo dva bude udělat si jméno u širší veřejnosti. „Tím, že jsem si už NCAA očuchal a získal větší sebevědomí a budu se dál zlepšovat fyzicky, dostanu snad ještě víc příležitostí. Myslím, že bych mohl prorazit a mohlo by si mě všimnout víc lidí, i v rámci médií. Už teď si mě všiml leckdo, ale ještě jsem nebyl mezi těmi hlavními hráči,“ chystá Zídek.