Ve středu ráno zkusil první ze svých tří disciplín, v kvalifikaci motýlkářské stovky se však časem 52,09 vteřiny neprokousal do semifinále.
Teď roli nováčků zažívají i vaši parťáci z plzeňského klubu, Ondřej Gemov a Veronika Tondrová. Jak to zvládají?
Verča je pro změnu v šestnácti letech nejmladší ve výpravě. Je trošku nervózní, to je jasné. Ale tím si musí projít. Nemůžu ji držet za ruku a ukazovat, kde co je. Musí s tím sama pracovat, jen takhle se posune zase o kousek dál.
Dvacetiletého Ondřeje Gemova berete i jako rivala?
Takhle to určitě ani jeden nevnímáme, nejsme žádní sokové. Ondra navíc není sprinter, soustředí se na tratě od dvoustovky výš. Sice si také zkusil kvalifikaci na stovku delfína, ale pro něj je tahle trať spíš doplněk a je fajn, že si hned první den šampionátu mohl osahat prostředí. Plave dobře a držím mu palce, aby to dotáhl daleko.
Cítíte se teď trošku jako jejich mentor?
Tak to určitě ne. Já jako mentor na uklidnění fungovat rozhodně nemůžu... (smích)
Bazén v Glasgow znáte, že?
Byl jsem tady loni v červenci na Evropě v dlouhém bazénu. Ale to jsem neměl moc růžové myšlenky.
V tu dobu se zrovna řešila vaše dopingová kauza, kdy vám kamarád na večírku do pití nasypal malé množství kokainu a vy jste pak dostal roční trest. Podepsalo se to tehdy i na výkonech?
Určitě. Byl jsem sice účastníkem, ale příjemné to nebylo. Plaval jsem blbě, nebyl jsem ideálně připravený a v hlavě nastavený.
Teď už jste zpátky v reprezentaci a znovu také na velké mezinárodní akci. Je Skotsko země plavání nakloněná, jestli se něco takového dá vůbec říci?
Určitě je. Skotové plavání fandí. Plavou pod hlavičkou Velké Británie, ale jsou to velcí patrioti a většinou se rádi pochlubí i malou skotskou vlaječkou. Glasgow je sice šedivé, industriální město, ale atmosféra na šampionátu je výborná.
Vás čekají ještě dvě disciplíny, padesátka volným způsobem a stovka polohově. Jaké jsou plány na těchto tratích?
Jsem při zemi, pokorný. Líbilo by se mi, kdybych si zaplaval osobáky. V motýlku to nevyšlo, uvidíme, co další závody. Sprintersky i silově jsem na tom dobře, dynamiku také mám. Takže kdy jindy, když ne tady a teď.
Finále je úplné sci-fi?
Popravdě, já se ani nedívám na startovní listinu, nevím, kdo všechno tady je. A možná bych se tím jen svazoval. Na finále nemyslím, ale proč to nezkusit. Kdyby to vyšlo, bylo by to milé zpestření.
Zrovna trať 50 metrů volným způsobem ale nepatří mezi vaše elitní disciplíny, je to tak?
I tak se těším, jako na všechny starty. A věřím v dobrý výsledek. Rád bych tady plaval třeba i stovku kraula, ale to se mísilo s jinou disciplínou, nešlo to skloubit.
Hned příští týden se objevíte i doma v Plzni, kde se koná zimní mistrovství České republiky. Tam už budou cílem nějaké tituly?
Samozřejmě. Plavat doma, na to se vždycky těším a doufám, že v bazénu na Slovanech se mi bude dařit.