Tím prvním byla Ostrava, druhým bude tento víkend estonský Tallinn. "První závod v takové konkurenci a k tomu doma zvládl super," podotkla Tokošová. "Ukázal, co umí. Hlavně, aby pracoval dál, aby vydržel." Toho se trenérka bát nemusí.
"Určitě bych se někdy rád podíval na olympiádu," přiznal Kurník. "Nevím, jestli to bude už za čtyři roky, ale v roce 2022 by to vyjít mohlo."
Dopředu ho žene i spolupráce s oddílovými kolegy, sourozenci Janou a Petrem Coufalovými. Ti patří rovněž k českým talentům. "Mohu se učit od Jany i od Petra, který mě táhne," potvrdil Jan Kurník. Hodně mu pomohla příprava s věhlasným německým trenérem Michaelem Huthem v Oberstdorfu. "Mohl se připravovat s jinými závodníky, kteří jsou proježděnější," souhlasí trenérka Tokošová.
Kurníka těšilo, že měl premiéru na velkých závodech zrovna před domácím publikem v ostravské ČEZ Aréně. "Byla to pro mě výhoda," řekl. "Cítil jsem se dobře, nebyl jsem nervózní, jak bych možná byl někde jinde."
Takže přítomnost nejbližších, rodiny mu nevadila? "Kdepak, jsem úplně v klidu," usmál se. Ostatně závodění má rád. "Je to tak, protože mohu ukázat obecenstvu a hlavně rozhodčím, co umím. Je to super."
Moc rád reaguje na diváky. Jejich podpora v Ostravě ho vyprovokovala tak, že si při volné jízdě sundal kšandy, což mu trenérka hned po závodě vytkla. "Nebylo to součástí choreografie, to nesmí," prohlásila Tokošová. "Kdysi to ale udělal Tomáš Verner, a to je Honzův velký vzor."
Z Jana Kurníka se rodí showman. A nic na jeho chuti krasobruslit neubralo ani pět centimetrů, o které během roku vyrostl. "Je to sice dost, ale ustálilo se to," podotkl Kurník. "Ze začátku to sice mělo trochu vliv na skoky, ale brzy jsem si zvykl."
