Jan Kudlička má v hale pět domácích titulů, na dráze dalších sedm. A do pražského souboje může jít úplně v klidu, protože limit na evropský šampionát 578 centimetrů má splněný už z minulého roku.
„A je nejtvrdší v historii skoku o tyči,“ upozornil Kudlička, odchovanec Sokola Opava. „Když spočítáme výkony z letní sezony a nynější halové, tak to rozhodně dvanáct lidí, kteří by měli být v Bělehradu, neskočí.“ Do dvanáctky startujících by se měli tyčkaři dobírat podle dalších výkonů. „Naštěstí mám ten limit z venku, takže mi stačilo potvrdit ho výkonem Českého atletického svazu, což bylo 560. Vyšlo mi to hned na prvních závodech (571 cm – pozn. red.), takže pak jsem už mohl skákat s čistou hlavou.“
Kudlička si pochvaluje, že není v situaci jako loni, kdy při únorovém halovém mistrovství republiky v Ostravě měl poslední šanci, aby zvládl 577 centimetrů, které mu zajistily start na halovém světovém šampionátu v Portlandu.
Pro Kudličku je prioritou letní mistrovství světa v Londýně. „To je ale daleko, teď bude Evropa. Říká se, že když je dobrá hala, tak je dobrý venek. Navíc jsem teď trénoval trochu jinak, s trenérem jsme se více zaměřili na techniku.“
Tyčkař podotkl, že to pořád není ideální. „Když jsem skočil pět set sedmdesát jeden centimetr, tak jsem cítil, že jsem skákal špatně. Na druhou stranu si říkám, že když z toho byl takový skok, tak až se budu cítit fakt dobře, tak jsem zvědavý, kolik z toho bude.“ Připustil, že dobře se cítil už na mítinku Czech Indoor Gala v Ostravě, ale bylo z toho jen 540 centimetrů a dělené druhé místo s Michalem Balnerem.
Ještě hůře si vedl na mítinku v Lodži, kde zdolal 530 centimetrů a znovu skončil společně s Michalem Balnerem šestý.
Tento týden vyhrál Pražskou tyčku rekordním výkonem mítinku 573 centimetrů.
„Ale i kdyby se mi celou sezonu nedařilo a vyšlo mi mistrovství světa či Evropy v hale, tak bych to bral všemi deseti. Není to o tom, vyhrávat celý rok, ale uspět na té největší akci.“ Skokanská špička je začátkem roku vyrovnaná až na Poláka Piotra Liska. Ten v lednu v Chotěbuzi skočil 592 centimetrů a v únoru v Postupimi dokonce šest metrů.
„Je to tak,“ potvrdil Kudlička. „Chtěl bych vidět Piotrův tréninkový deník. Ale říkali, že dobrý byl už na trénincích. Když jsem ho viděl na prvním závodě v Chotěbuzi, jak skákal při rozcvičení na gumu 570 a s rezervou, tak jsem si pomyslel, ty jo, to skočí 590. A skočil. Kdy padne šest metrů, bylo otázkou času.“
Český tyčkař číslo jedna upozornil, že velká akce není až tak o výkonu, jako o umístění. „A ta hlava dělá strašně moc. Můžete na šampionát jet jako favorit všech favoritů, a stačí malé zaváhání a nemusíte vůbec uspět. Můžete být v životní formě, a přesto není problém chytit tři křížky na základní výšce.“
Kudlička loni v červnu skokem 583 centimetrů vzal český rekord Michalu Balnerovi. Je šance ho letos opět o něco posunout?
„Doufám, že ano, a čím dříve, tím lépe,“ uvedl Jan Kudlička. „Ale nejlepší by bylo, aby to bylo na tom správném místě. Kdybych si měl vybrat, jestli ho skočím na nějakém mítinku, anebo začátkem března... Tak odpověď je asi jasná.“
