"Když si to takhle poslechnu, zní to hezky. To bych na tu Havaj mohl jet," rozesměje se nahlas a připomene mimoděk tak hlavní vrchol sezony - každoroční mistrovství světa na Maui. "Vážně teď řeším, jestli má cenu tam vůbec jet," dodá už vážněji.
Že by na triatleta z Karlových Varů dosedl stín kvapem blížícího se podzimu? Vždyť o víkendu vynechá i finále Světového poháru v Anglii a tam by jako závodník ze špičky seriálu přeci chybět neměl. "Sezona je dlouhá a tak vážím každou cestu," vysvětluje své rozhodnutí.
Pošetřit síly chce na blížící se mistrovství Evropy v Rakousku a v koutku duše přeci jen už hýčká myšlenky na start na Havaji. "Ta je ještě daleko, ale rakouské Wolfgansee je pěkné a také zdejší tratě vypadají hezky," vysvětluje, proč dal přednost oficiálnímu startu v reprezentačním dresu.
Terénní triatlon pod svazovými hlavičkami nebývá úplně to samé jako na terén drsnější xterry pořádané jako soukromý podnik, závod ME v Rakousku nebo příští MS v německém Zittau, kde se Kubíčkovi před pár dny tak dařilo, jsou však svým profilem už mnohem bližší.
"Svazy pochopily, že terénní triatlon patří do terénu a vyhledávají pro to vhodné lokality. Jsem rád, že se posouvají tímhle směrem, je tady z čeho vybírat a do budoucna by se mohl utvořit reprezentační tým. Dvě série budou sice trochu maglajz, to mě ale jako závodníka moc netrápí," usměje se Kubíček.
Sezona ve Světovém poháru se mu skvěle vyvedla už loni. Celkově skončil sedmý a letos by mohl dopadnout ještě lépe. Litovat může lehce prošvihnutý začátek sezony, kdy dal před světem přednost domácím obhajobám - sice se v pražských Žlutých lázních znovu stal českým mistrem v duatlonu a přidal další titul v klasickém xterra triatlonu v Ostrově, jenže mu utekly exotické starty v seriálu SP.
"Počet startů jsem volil podle toho jak se budu cítit. Musel jsem na to mít mít adekvátní výkonnost. Jet někam do Tramtárie jen na výlet, to se mi nechtělo a ze začátku sezony to bylo termínově našlapané zrovna v teplejších destinacích. Tady teplo ještě tehdy nebylo a já takhle z voleje závodit v teple prostě neumím," vysvětluje Kubíček.
Proto si vybíral starty ve Švýcarsku, Francii nebo Německu a tahle pečlivost se mu vyplatila, jak ukázal při posledním válcování konkurence v Zittau. "Že ale svěťák letos nějak válcuju, to bych neřekl," brání se Kubíček. "Spíš se snažím být u toho. Chci si potvrdit, že na to ještě mám, s nimi závodit," říká.
Nedivte se lehkému splínu. Konec kariéry ohlásila řada stálic, ke kterým ještě jako triatlonový klouček vzhlížel, včetně legendy Nico Lebruna. "Člověk začíná pomalu cítit, že se už kácí i v jeho lese," usměje se Kubíček. Pravda to ale tak docela není.
Čtyřicátníci Lebrun a spol. jsou přeci jen o poznání starší než třiatřicetiletý rodák z Chodova. "Asi je to tím, že jsem naskočil do závodění jako hodně mladý. Proto se mi zdá, že jsem mezi nimi dlouho," přemítá a pak nostalgii z myšlenek už definitivně vyžene. "Pořád na to mám," přizná si.
Vždyť třeba Jihoafričan Conrad Stoltz oslaví za měsíc čtyřicátiny a přitom skončil loni na Havaji třetí, tak proč by se o to samé neměl pokoušet Kubíček. Však také proti startu nic nenamítá.
"Nejdřív ale musím pečlivě zvážit všechny pro a proti. Je to poměrně nákladná záležitost, musím vědět, že mám výkonnost na to, abych se tam pral o dobré umístění," říká.
Tělo může. A hlava?
Co může být pro mnohé závodníky komplikací je teplotní rozdíl mezi Havají a říjnovou Evropou, sám Kubíček s tím ale problém nemá. "Jezdím tam už dlouho. Tělo by se teď spíš divilo, jak to že je mu v říjnu taková zima," směje se.
Připravit tělo řádně na závod se dá prý dokonce i bez dlouhodobější aklimatizace, jiné to je ale s hlavou. Podzimní počasí s nudlí u nosu jí neustále připomíná, že by to chtělo už něco jiného, než motat se v závodním kolotoči ryze letního sportu. "Kdybych byl v září v Austrálii nebo jinde v teple, tak to asi neřeším. Léto by prostě jelo dál," ví Kubíček.
Hlavu naopak dostávají do hry o Havaj úvahy typu: Jednou bych si vyčítal, proč jsem to nezkusil. Byl jsem zdravý, měl jsem výkonnost. "Žít v iluzi, že v pětačtyřiceti se konečně stanu mistrem světa? To by asi nemělo smysl," uvědomuje si. Váhání tak zřejmě havajskému mámení přeci jen za pár dní podlehne a dobře to ví i Kubíček. Jen to ještě nechce říct nahlas.
