Nově složená posádka má za sebou první domácí závod, o víkendu se představila na Rallye Bohemia. Kopeckému se nepodařilo obhájit loňské prvenství a dojel s Hlouškem druhý.
„Byl to pro mě perfektní zážitek. Představili jsme se v domácím prostředí na dobře známých tratích a od začátku se nám jelo dobře, na vítězství to ale bohužel nestačilo,“ řekl Jan Hloušek. „Jezdit za tovární tým je pro mě splněný sen, sedadlo spolujezdce je v Česku jen jedno.“
Na Bohemii vás porazil Václav Pech. Čekali jste, že bude tak rychlý?
Trochu ano. Věděli jsme, že je to špičkový řidič, a dostal se k rychlému autu. To je sice z roku 2006, ale hodně vylepšené a jeho tým umí vůz se silným motorem skvěle vyladit. My se budeme snažit zrychlit.
Na úvod druzí. Musíme přemýšlet, jak zrychlit, plánuje Kopecký |
Byli jste po koronapauze na závodění hodně nažhavení?
Určitě. Jsme moc rádi, že závody začaly a že do toho pořadatelé Rallye Bohemia šli a závod nezrušili. Předběžný kalendář mistrovství republiky má letos čtyři díly, nikdo ale neví, co bude za měsíc. Brzy se má rozběhnout i mistrovství Evropy a světa, ale náš plán je zatím zaměřený na domácí šampionát.
Bylo pro vás těžké se sžít s novým mužem na místě pilota?
Vzhledem k tomu, že už jsme s Honzou Kopeckým odjeli v závěru minulého roku dva závody mistrovství světa, sžívat jsme se nemuseli. Samozřejmě, když jsme spolu jeli poprvé v zahraničí, bylo toho pro mě spoustu nového, ale tady na tratích Bohemie jsem si připadal jako doma. A obě auta (Škoda Fabia R5 Evo) jsou stejná, čudlíky jsou na známých místech. Změna je jen v tom, že jedu za tovární tým s Honzou.
Plánoval jste přestup k Janu Kopeckému dlouho?
Neplánoval, ale během pauzy se událo dost věcí. Měli jsme s Filipem Marešem pokračovat pod hlavičkou Autoklubu, ale tenhle projekt znenadání skončil. Proto jsem se rozhodl oslovit Honzu a ten kývl. Filip to samozřejmě neměl lehké, musel si vybudovat vlastní tým.
Hloušek s Kopeckým během Rallye Bohemia |
Jezdili jste spolu dlouho...
Ano, od roku 2014 - on tehdy přesedl z favorita, já z felicie. Z dnešního pohledu to zní neuvěřitelně. Začali jsme spolu jezdit mistrovství republiky, pak jsme pokračovali dál. Po těch letech jsem už ale cítil, že bych potřeboval změnu. Kdyby ale projekt Autoklubu neskončil, pokračovali bychom s Filipem dál.
Byl rozchod bouřlivý?
Nebyl, rozešli jsme se v dobrém. Na závodech jsme spolu normálně mluvili. Máme oba na co vzpomínat. Ušli jsme spolu velký kus cesty. Dostat se do továrního týmu je pro mě ale splněný sen, v Česku je tohle sedadlo jen jedno. Když jsem jako navigátor začínal, v životě by mě nenapadlo, že se to jednou stane.
