„Porveme se a uděláme maximum, abychom postoupili,“ tvrdí odhodlaně trenér Zory Olomouc Jan Hegar.
Sdílíte rčení, že poslední krok bývá nejtěžší?
Vždycky je těžké potvrdit v zápase, který rozhoduje o úspěchu celé sezony. Je to náročné na psychiku, ale s děvčaty jsme se na to připravovali po technické stránce, kondiční i psychické. Věřím, že mančaft je odolný psychicky, prokázal to už v dřívějších zápasech. Bude to náročné, ale mentálně bychom to měli zvládnout.
Jak po psychické stránce Zora funguje? Je tým nabuzený soupeře zlomit hned v úvodu, nebo naopak potřebuje uklidňovat?
Nepočítáme s tím, že zápas bude rozhodnutý za deset minut, naopak jsme naladění na to, že to bude poctivá práce po celý zápas a s plněním zadaných úkolů. Žádné družstvo v soutěži se nezlomí rychle. Víme, že Zlín je nevypočitatelný, střídá výborné zápasy s horšími, a my jsme připravení, že u nás odehrají právě ten výborný.
Na podzim jste ve Zlíně vyhráli, naznačuje to něco?
Sice jsme vyhráli, ale byl to právě jeden ze zápasů, kdy domácí podali výborný výkon. My jsme v některých herních činnostech tápali, čímž měl soupeř spoustu rychlých útoků a utkání se nám podařilo rozhodnout až v závěru. Toho se chceme vyvarovat, být poctivější v postupném útoku, zachovat chladnější hlavu. A postavit to na obranné činnosti.
O dvě volná místa v play off usilují tři týmy, všechny mají 28 bodů. Poruba už ale dohrála, takže stačí získat bod. Dobrá výchozí pozice?
Rozhodně je lepší než před třemi koly, kdy jsme byli čekatelé. Nyní máme postup ve svých rukách. Ale ať už to dopadne jakkoliv, tak je to trochu nešťastné, protože Veselí, Poruba i my jsme předvedli vysoký standard a každý z nás uhraje minimálně 28 bodů. Přitom loni stačilo na play off 24 bodů. Ať už tedy vypadne kdokoliv, je to škoda, protože si vážím práce, kterou odvedl každý z těch týmů.
Zmiňoval jste, že jste byli čekatelé. Pak jste ale vyhráli v Šale, což bylo pro Zoru poprvé v historii interligy. Jak se vám to podařilo?
Pokročili jsme na určitý výkonnostní stupeň. To bylo znát na jaře už doma s Veselím, kdy jsme vedli o deset branek. Pak jsme sice pod tíhou psychiky utkání málem ztratili, ale už tam bylo vidět, že se družstvo dostává do vyšší herní úrovně. Potvrdilo se to v Michalovcích, kde jsme odehráli výborný zápas, ale prohráli jsme o gól. Věděli jsme, že se výkonnost posunuje, a potvrdili jsme to v Šale, kde se nám ale sešly všechny věci. Pro mě to tedy až takové překvapení nebylo. Drželi jsme se taktiky celý zápas zuby nehty a zvládli jsme to po všech stránkách. Teď je otázka, jestli to budeme schopní potvrzovat i dál.
Kde je klíč k vítězství nad Zlínem?
Jednak to musí být velice trpělivá obrana v systému 0-6, protože Zlín je velice nepříjemný ve hře jedna na jednu a při spolupráci s pivotem. Musí to být trpělivá příprava v postupném útoku, abychom neztráceli míče a nedali soupeři šanci do rychlých útoků. Nesmí to být žádné bláznění, ale soustředěnost po celých šedesát minut. I tak se může stát cokoliv.
