Zažil desetiboj, na který tak dlouho čekal.
Takový, ve kterém byl pyšný na každou disciplínu.
Jak by taky ne, vždyť dvaadvacetiletý Doležal si hned ve čtyřech vylepšil osobní rekord a celkově nastřádal největší bodový součet v životě. I přes tropické počasí, které na Olympijském stadionu panovalo, se podruhé ve své kariéře dostal přes osm tisíc bodů.
„Z tohohle šampionátu budu odjíždět nadmíru spokojený. Přijížděl jsem papírově jako jeden z nejhorších, pátý od konce. A teď jsem ze třiceti lidí osmý,“ zářil za cílem Doležal.
To už měl za sebou vítězné kolečko, které tradičně absolvují všichni atleti, kteří desetiboj dokončili.
„A to bylo neskutečné. Tu energii, kterou jsme nechávali na stadionu, nám teď diváci vraceli zpátky. Tím, že Arthur (Abele) vyhrál doma, byl řev o to větší. Nezažil jsem, že by si to lidé takhle užívali. Bylo to nejlepších pět minut tohohle desetiboje,“ popisoval s úsměvem.
Zvítězila všestrannost
V mládí kombinoval tenis s basketbalem, ale už v sedmi letech se z rodných Třebechovic díky kamarádovi ze školy vydal za atletikou do nedalekého Hradce Králové.
Tady do sebe cpal atletické základy a také zjišťoval, že jedna disciplína je pro něj jednoduše málo.
„Mám rád všestrannost a baví mě víc věcí. Upínat se k jedné disciplíně se mi ze začátku nechtělo. Bavilo mě na závodech hodit koulí a pak si k tomu ještě něco zaběhnout, nebo skočit,“ popsal své začátky pro atletiku.cz.
Bavilo ho to také proto, že byl odmala úspěšný.
Na světovém šampionátu do 17 let získal bronz, na juniorském mistrovství Evropy před třemi lety dokonce zlato. Tehdy zazářil tak, že dokonce atakoval osmitisícovou hranici.
Přestěhoval se do Prahy a věřil, že výkonnost bude dál strmě růst.
Místo toho se na dva roky úplně zastavila.
Trápila ho totiž zranění. V loňské sezoně kvůli natrženému stehennímu svalu neabsolvoval ani jeden desetiboj.
I proto přemýšlel, že s atletikou sekne. Že se vydá jinou cestou.
„Vážně, bylo to trápení. Už jsem opravdu přemýšlel o konci, táhlo se to,“ vzpomínal na nelehké období.
Chtělo to změnu. S trenérem začali více poslouchat jeho tělo a najednou to šlo.
Do letošní halové sezony poprvé vstupoval bez bolístek a hned si vylepšil osobní rekord v sedmiboji. Stal se republikovým šampionem a na halovém mistrovství světa v Birminghamu skončil devátý.
I do Berlína odjížděl s tajnou touhou - skončit v nejlepší desítce.
„Tuhej jak broky“
Oba dva dny - v úterý i ve středu - se vícebojaři museli popasovat s teplotami přesahujícími 30 stupňů.
„To bylo otřesný. Jsem úplně vyřízenej,“ vyprávěl Doležal po závěrečné patnáctistovce, kde ze sedmého místa klesl na osmé. „Chtěl jsem běžet pod 4:38, ale po 300 metrech jsem věděl, že jsem tuhej jak broky, že to bude boj, abych to doběhl tak, jak chci.“
Ale doběhl, na rozdíl od velkých favoritů, kteří se v Berlíně trápili.
Mistr světa a stříbrný muž olympiády Kevin Mayer skončil už po druhé disciplíně, když v dálce třikrát přešlápl. Obhájce zlata Thomas van der Plaetsen zase po nepovedeném startu desetiboj po prvním dnu vzdal.
To Doležal se pořád držel a kosil jednu disciplínu za druhou.
Po prvním dnu byl čtrnáctý, překonal osobní rekord ve výšce a i další disciplíny zvládl solidně. I proto si dovolil vyslovit přání: „Chci zaútočit na hranici osmi tisíc bodů. Vím, že druhý den mám stabilní.“
Nebyly to plané řeči, on ho stabilní opravdu měl.
A nejen to. Ve třech disciplínách z pěti si vylepšil osobní maximum!
„Šel jsem do toho ještě s větší dravostí než včera. Začal jsem solidními překážkami, disk mě zahřál u srdce, protože jsem nevybouchnul. Tyč byla stabilní, každý závod skáču kolem 480 centimetrů a výš. Oštěp byl super na to, že to byla prasárna. A patnáctka? To už byl prostě závěr,“ usmíval se šťastný Doležal.
Toho do Berlína přijel podpořit také jeho idol, olympijský šampion z Atén a bývalý světový rekordman Roman Šebrle.
„Chci mu strašně poděkovat. Psychicky mě nakopnul, hodil jsem pak v oštěpu osobák, i když to technicky nebylo nejlepší. Bylo pro mě úžasné vědět, že tam je. Když vám radí váš největší idol, to vás posune. I kdybych nechtěl, tak ten osobák musím hodit,“ povídal.
Desetibojař Jan Doležal na ME v Berlíně.
Před závodem netušil, že se na něj bývalý mistr světa přijede do Berlína podívat.
„Dozvěděl jsem se to až v průběhu dne. S trenérem jsme mu zkusili zavolat, jestli by neměl chvilku. A on si ji udělal. Jsem mu za to strašně vděčný,“ říká Doležal.
Osmým místem na evropském šampionátu si vylepšil osobní maximum mezi elitou.
Po dvou letech, kdy ho srážela zranění, ukázal, že může být budoucností českého desetiboje. Musí mu jen vydržet zdraví.
„To osmé místo je pro mě zadostiučinění jako prase, lepší slovo mě nenapadlo,“ smál se. „Snažil jsem se v poslední době i zhubnout, i když miluju jídlo. Byla to snad ta nejhorší věc na světě. Ale teď to za to stojí a užívám si to.“
Právem, nutno dodat.
