Stalo se tak na mistrovství republiky ve vícebojích, kde třiadvacetiletý Východočech získal mistrovský titul a výkonem 8142 si už podruhé v této sezoně vylepšil osobní rekord. Předtím se mu to podařilo zhruba o měsíc dříve v italské Laně, kde vyhrál tamní tradiční mítink. Výkon? Jen o 25 bodů horší než při mistrovském závodě ve Zlíně.
A proč lítost nad tím, že nepadla hranice právě 8200 bodů? Odpověď je jednoduchá: právě tento výkon by Doležalovi dal jistotu startu na letošním mistrovství světa, které na podzim proběhne v Dauhá. Měl by totiž splněn požadovaný limit.
Kde se cesta k němu ve Zlíně zadrhla?
Asi až na konci, v závěrečné patnáctistovce.
Bylo ve vašich silách ji zaběhnout tak, abyste hranici 8200 bodů překonal?
Podle mě bylo. V italské Laně jsem patnáctistovku běžel za 4:38 a nějaké drobné, tady bych potřeboval čas 4:37. Věřil jsem, že to vyjde.
Prý tomu zabránilo tu počasí, které druhý den vašeho závodu provázelo?
Bohužel na tom něco bude. Bylo opravdu vedro, měl jsem snad i úžeh, byl jsem přehřátý a nebylo mi dobře. Snažil jsem se, ale na lepší čas než na 4:46 jsem se bohužel nedostal. Možná i proto, že nás běželo málo, vlastně jen tři, kdežto na větších závodech by se běželo ve větší skupině a šance na lepší čas by byla větší.
„Je možné, že by mi k účasti v Dauhá mohl stačit i výkon, který mám zapsaný teď.“ |
Přesto jste vyhrál v novém osobním rekordu. Stejně jako předtím v Itálii. To musí být radost stále se zlepšovat.
Souhlasím, z toho mám radost.
Kde byla větší? Ve Zlíně, kde byl ještě lepší výkon?
To bych neřekl. Emočně jsme byl víc nadšený z Itálie. Byl to pro mě start do letní sezony a nevěděl jsem, co můžu čekat. Vyšlo to krásně – vylepšil jsem si osobák o šedesát bodů. Z toho jsem byl nadšený.
Ve Zlíně jste měl velkého konkurenta v Jiřím Sýkorovi, který ve chvíli, kdy musel odstoupit, dokonce vedl.
To byla velká škoda, náš souboj by mohl posunout nás oba.
Máte v sezoně za sebou dva desetiboje, limit na světový šampionát na dohled, kolik příležitostí ještě budete mít?
Za měsíc na evropském poháru družstev, kde se pokusím limit splnit, abych měl klid. Ale je možné, že by mi k účasti v Dauhá mohl stačit i výkon, který mám teď zapsaný. Nevím to sice úplně přesně, ale ten mi stačí zhruba na desáté místo v aktuálních tabulkách a do Dauhá pojede čtyřiadvacet nejlepších. Takže je dost pravděpodobné, že se bude dobírat z těch, kteří jsou těsně pod limitem.
Jak dlouho budete na rozuzlení čekat v případě, že se vám limit pro šampionát splnit nepodaří?
Do září.
Dost dlouhá doba.
To ano, ale v dohledné době budou dva velké závody a pak už prakticky nic. Takže uvidíme, jak to celé dopadne.
Týden před domácím šampionátem proběhl v rakouském Götzisu asi nejslavnější vícebojařský mítink, vy jste se ale na poslední chvíli odhlásil. Proč?
Protože jsem předtím byl na soustředění a po něm jsem měl problém s achilovkou. Podstoupil jsem drobný zákrok a nebylo úplně jisté, jestli budu úplně v pořádku. Nechtěl jsem riskovat, proto jsem tenhle slavný závod musel pro letošek oželet. Věřím ale, že se tam ještě dostanu.
Přes tenhle zdravotní problém se zdá, že po trablech před nějakými dvěma třemi lety je to letos mnohem lepší.
Musím to zaklepat a jsem za to strašně rád. Mám radost, že můžu v závodě prodat to, co natrénuji, a navíc mě to ujišťuje v tom, že můžu být zdravý. Příjemný pocit.
Tehdy poté, co jste se dal jakžtakž do pořádku, jste mi vyprávěl, že závodíte tak, aby k zranění nedošlo. Třeba v dálce že vše vrhnete na první pokus a pokud vyjde, že už dál raději neriskujete. Jak je to teď?
Tohle se naštěstí mohlo změnit, na tohle už koukat nemusím. Konkrétně v dálce mohu využít každý skok k tomu, abych nějaký bodík přidal.
Doležalovy desetiboje
|
V které disciplíně byste mohl získat body k tomu, abyste si osobní rekord znovu posunul? V již zmíněné patnáctistovce?
Asi také, i když ta zmíněná ve Zlíně byla hodně ovlivněna podmínkami. Teď mě asi nejvíc mrzí, že nedokážu právě v dálce to, co v zimě v hale. Tam jsem byl schopen skočit přes 760 centimetrů, teď v létě skáču jen něco kolem 730. A to je ztráta ke stu bodů, což je hodně. Kdyby se tohle podařilo vylepšit, k tomu ještě se mi poštěstilo zaběhnout stovku pod jedenáct vteřin, to by byl nádherný vstup do závodu. Hned by se do dalších disciplín šlo mnohem lépe.
Loni jste závodil v Berlíně na mistrovství Evropy, letošním vrcholem asi bude mistrovství světa. Je to tak?
Naprosto, to je jednoznačná motivace. I proto, že už se také blíží olympiáda, která bude příští rok v Tokiu.
Na tu se atleti nominovat nebudou podle dosaženého limitu jako doposud, ale podle žebříčku složeného z jejich umístění v závodech. Co tomu říkáte?
Že se musíme přizpůsobit. Z tohoto pohledu mě tak ještě víc těší vítězství v italské Laně, protože za něj mi do rankingu přibylo dost bodů.
