Ve finále Poháru tří národů v Maďarsku si Bláha přivodil zranění, které vyřadí vycházející hvězdu na celou příští sezonu.
Jak se vám zranění přihodilo?
Především mým špatným rozhodnutím. Rozhodl jsem se nechat si míč pro sebe zbytečně brzo a během „tancování“ mezi protihráči mi podklouzla kopačka a podvrkl jsem si koleno. Věřil jsem, že za měsíc zase budu běhat, ale magnetické rezonance ukázala kompletní rupturu předního křížového vazu a poškození menisku. V prosinci jsem podstoupil plastiku vazu.
Jaký je harmonogram léčby a návratu na hřiště?
Po upřesnění diagnózy mi bylo jasné, že následující sezonu budu muset vynechat. V současné době jsem týden po operaci a zvykám si na berle. Do čtyř týdnů bych rád chodil bez berlí a poctivě rehabilitoval. Chci se ke sportu vrátit co nejdříve, válení v posteli mi příliš nesvědčí. Nejsem schopen odhadnout, kdy budu moct podstoupit plnou sportovní zátěž, ale věřím, že to bude dříve, než odhadují lékaři, a vrátím se silnější.
Finále Poháru tří národů se hrálo před 5 000 fanoušky. Jak jste si atmosféru v Maďarsku užil?
Ohromně, asi mohu mluvit za všechny, když řeknu, že jsme zažili jeden z nejlepších zápasů během naší kariéry. Nádherný stadion zaplnění fanoušky, živý přenos a neskutečná atmosféra. Zkrátka zážitek na celý život.
Stal jste se tváří nové reprezentace po odchodu legendy Jana Dundáčka. Jak jste to vnímal v průběhu přípravy reprezentace?
Hráče jako je Honza Dundáček nahradíte jen těžko. Věřím, že jsem si v průběhu příprav nároďáku vybudoval mezi spoluhráči důvěru, ač jsem na pozici quarterbacka nastupoval já a ne Honza.
Doléhal na vás tlak, že máte nahradit nejlepšího českého quarterbacka?
Tlak na mě doléhal, protože jsem poprvé nastupoval jako starting quarterback a kapitán týmu, nikoli proto, že jsem byl následníkem Honzy. I tak jsem se snažil pokračovat v jeho stopách a nezklamat spoluhráče a trenéry, kteří mi dali důvěru nastupovat jako starter.
Jaký je rozdíl mezi quarterbackem druholigového týmu a tím v reprezentaci?
Velký rozdíl je především ve spolupráci se spoluhráči, učení se systému hry a v samotné práci na hřišti. V domácím klubu máte po boku spoluhráče, se kterými obvykle hrajete už několik let a víte co od koho očekávat. Systém hry budujete během několika měsíců a postupně jej zdokonalujete a upravujete. Během přípravy v rámci národního týmu musíte během dvou víkendových kempů zvládnout samotný systém hry s hráči, které zdaleka tak dobře neznáte. Zároveň je třeba přizpůsobit se rychlejší a vyšší úrovni hry.
V druhé lize jste nebyli za favority, přesto jste vyhráli. Čím to?
Věřil jsem, že dosáhnout vítězství ve druhé lize bude reálné už v průběhu offseason. Příprava na sezonu se vyvíjela dobře a hlavou týmu byl po pauze opět hlavní trenér Jan Rosenbaum, který má plnou důvěru celého týmu. V samotné vítězství jsem začal věřit až v průběhu finálového zápasu v Jihlavě.
Byl postup do Bitters ligy extra motivací?
Zcela upřímně - vůbec ne. Měli jsme vidinu vítězství nebo minimálně dobrého umístění v této sezoně a soustředili jsme se pouze na ni. Každý zápas jsme chtěli vyhrát a nadcházející sezony nás v té chvíli nezajímaly. Naším cílem bylo vyhrát druhou ligu, ale zároveň se nám podařilo dosáhnout jednoho z dlouhodobých cílů, a tím byl postup do Bitters ligy.
Do klubu přišel bývalý kouč české reprezentace Daniel Leško. Co přináší do týmu?
Zcela jistě ohromné množství informací, zkušeností a know-how. Je to člověk, který je schopen předat dovednosti a znalosti svým hráčům, ale i kolegům trenérům. Je schopen posunout celý tým o několik úrovní výše.