Z Německa odjíždíte s historickým úspěchem. Poprvé od rozpadu federace Češky skončily na osmém místě. Je to překvapení?
Nečekali to novináři, lidi z házené ani široká veřejnost. Ale tým v to věřil.
A vy osobně?
Já jsem viděl jako ošemetné a problematické postoupit ze skupiny. V osmifinále jsem poté hráčkám věřil, protože vnitřní síla týmu se musela někdy projevit. Nepřišlo to na předchozích šampionátech, ale až teď.
Ale postup do semifinále přes Nizozemky nebyl natolik vzdálený. S obhájkyněmi stříbra jste hráli vyrovnanou partii.
Abychom udělali další krok, na to tým ještě nedozrál. Uděláme ho ale příště.
Proč jste tentokrát nezvládli koncovku zápasu?
Vždycky jsme museli skóre dotahovat, nikdy se nám nepovedlo odskočit do vedení. V situacích, když už jsme se dotáhli na remízu, nám utekly dva míče, nevstřelili jsme branku. Tady se utkání lámalo. V posledních minutách už jsme neměli sílu otočit nepříznivý průběh.
Byl to nejlepší výkon týmu na šampionátu?
V polovině druhého poločasu jsme na Nizozemky měli. Mohli jsme se dostat do vedení a třeba by to vyšlo. Zahráli jsme naše maximum, stejně jako ve skupině s Maďarskem a v osmifinále s Rumunskem.
V českém dresu znovu gólově úřadovaly pouze dvě hráčky - Markéta Jeřábkova a kapitánka Iveta Luzumová. Proč se ostatním tolik nedařilo?
Na téhle úrovni rozhodují zápasy právě rozdílové hráčky. (Lois) Abbinghová nám vstřelila 14 branek, takže můžeme říct, že na druhé straně to bylo pouze o jedné střelkyni.
Díky čemu došly reprezentantky až do čtvrtfinále?
Tenhle tým funguje především na emocích. Kdyby to tak nebylo, už jsme před týdnem doma.
Tým ale ukázal i obrovský potenciál. Souhlasíte?
Budoucnost bude mít velice těžkou. Šampionát v Německu byl jeden ze dvou cílů, ten druhý je mistrovství Evropy za rok ve Francii, kam bude přetěžké se dostat. Z kvalifikační skupiny musíme postoupit na úkor Dánek nebo Slovinek. Obě družstva patří k evropské špičce.
