„Já na ty individuální statistiky moc nejsem. I Milan Ivančev, který začal, tam měl perfektní věci a dával důležité góly, i když se nám nedařilo,“ líčil pak Jakub Tonar.
Druhý duel série se hraje v Jičíně už dnes od 19 hodin a Talent vyráží podpořit autobus plný fanoušků.
Nebylo to nakonec až příliš velké drama?
Je to semifinále extraligy. Byli bychom bláhoví, kdybychom si mysleli, že to půjde tak snadno jako s Lovosicemi. A Jičín už postupem přes Kopřivnici potvrdil dobrou formu. I nás v úvodu zaskočil, úvod jsme nezvládli, ale naštěstí jsme se z toho vykousali ještě v první půli. Ve druhém poločase už jsme průběh kontrolovali. Až na ten závěr…
Čím vás soupeř zaskočil?
Tam jsou různé faktory, těžko říct. Čtrnáct dnů jsme se připravovali na gólmana Veverku, který nás na podzim dvakrát vychytal. Ale stejně nám chvíli trvalo, než jsme ho vyhnali z brány. Pak už to bylo lepší.
A ten závěr? Získali jste náskok a mysleli, že už je hotovo?
Možná už jsme si byli jistí výhrou, když jsme vedli o šest gólů, a trochu polevili v obraně. To by se nám mohlo příště vymstít. V play off se musí makat až do konce. Ale nejdůležitější je, že máme první výhru.
Středeční druhý duel v Jičíně asi bude o hodně těžší, že?
To určitě. Je tam velmi specifické prostředí. Na podzim jsme tam dvakrát rupli, to máme sice v hlavách, ale snad jsme se z těch porážek poučili. Jičín nám navíc teď ukázal, že s námi může sehrát vyrovnanou partii i v Plzni.
Můžete přiblížit, čím je prostředí v Jičíně specifické?
Od žáků se nám tam hraje blbě. Ani nevím, čím to je. Chodí tam hodně lidí, zvlášť teď, když jsou v laufu. To bouřlivé prostředí vybičuje borce z Jičína k ještě lepšímu výkonu. Hrajou na hraně svých možností.
Vy jste na podzim u těch porážek kvůli zranění na palubovce scházel. Můžete být žolíkem?
(usměje se) U nás je důležité, abychom všichni vydrželi zdraví. Může naskočit kdokoliv a žádný velký výkyv není na naší hře vidět, udržujeme vysoké tempo. Věřím, že máme šanci uspět i v Jičíně.
Ani do prvního zápasu jste nešel hned v zahajovací sestavě. To byl záměr?
To je na trenérovi, koho pošle do hry. Máme mezi sebou nějakou dohodu. Uvidíme, jak to bude dál. Ale jestli se ptáte na mé koleno, tak to drží. V tomhle směru jsem ready.
Pomůže vám jako střelci, že si soupeře nejdřív trošku nasledujete z lavičky?
Já je mám nakoukané dávno předtím. Ale možná pomůže i to, že mám prostor se rozkoukat. Ale může se stát, že v Jičíně začnu já a Milan tam půjde v průběhu zápasu. Právě tohle může být naše výhoda, že nejsme pro soupeře až tak čitelní.
