Před sezonou jste právě z Lovosic přestoupil do Plzně. Není pro vás symbolické slavit tady?
Určitá symbolika tam je, navíc se mi v zápase i dařilo. Místní fanoušci jsou výborní a Lovosice mají na čem stavět. Pamatuju si, jak jsme tady před třemi lety s Lovosicemi hráli něco podobného. V posledním kole jsme prohráli zápas o titul s Duklou. Teď se to pro ně opakovalo, já jsem ale už na druhé straně a slavím titul. Svůj první. Jsem nadšený!
Zmínil jste lovosické příznivce, ale i ti plzeňští vytvořili výbornou kulisu.
Jsou neuvěřitelní! Jde o fanoušky z hokeje a fotbalu. Tyhle sporty teď nemají větší úspěch, ten máme my! Dohodli se, že přijedou, byli už na Dukle. V Plzni nám vytvářejí suprový kotel.
Co vás dovedlo ke zlatu?
Precizní obrana. Za sezonu jsme dostávali strašně málo gólů. I když se to v Lovosicích moc nepotvrdilo.
Proč se to tak zvrtlo?
Byl to zápas na život a na smrt a podle toho to taky vypadalo. Nasazení na sto procent, do všeho se šlo naplno, proto tenhle výsledek.
Trenér Šetlík běhal po čáře jako tygr v kleci.
Prožíval zápas možná víc než my. Věděl, o co jde. Že to můžeme dotáhnout, že mančaft na to máme. Šel do toho po hlavě. Kdyby nám mohl pomoct na palubovce, lítal by tam jak splašený.
Loni tituly hokejistů a fotbalistů, letos váš. Proč je Plzeň hlavním městem českého sportu?
Jsou tam dobří lidi, dobré nákupy a v tuhle chvíli i nějaké peníze. Všechno tohle hraje svoji roli.
Dotáhnou to Lovosice ke stříbru?
Myslím, že ano. Mají stabilnější kádr i výsledky než Hranice. Ty hrají suprově doma, venku jim to moc nejde. A končí právě v lovosické hale. Lovci mají suprový mančaft, šlapou pořád. Jen mají smůlu, že se vždycky najde jeden tým, který je v sezoně lepší. A letos jsme to my!
