„Ale prášky už mi náš masér zakázal, zatím to zvládám bez nich,“ směje se bývalý reprezentant Šindelář. S Talentem za uplynulých sedm let čtyřikrát vybojoval český titul. Teď touží po dalším, ale cesta k němu je ještě daleká. V sobotu Plzeň rozehraje v domácí hale semifinále proti pražské Dukle.
Máte zrovna v Dukle rivala, se kterým se na hřišti budete tak trochu hledat?
Ne, takhle to nemám. Není to tak, že bych se s někým v lize nějak vyhledával. Duklu beru jako každého jiného soupeře. Půjdu do toho naplno a očekávám, že tvrdých střetů bude z obou stran dost.
Plzeňský trenér Štochl před zápasy Duklou: Bude to velká bitva |
Plzeň i Dukla berou vzájemné zápasy jako derby, kluby jsou léta propojené. Jak to vnímáte vy?
Podobně. S nimi jsou všechny zápasy vyhecované a vyrovnané. I když zrovna letos se to v základní části moc nepotvrdilo, skončily relativně velkým rozdílem. Jednou pro ně, pak pro nás. Ale nemyslím si, že v play off to bude v takovém trendu pokračovat, spíš v těch utkáních zrovna jeden ze soupeřů chytil špatnou formu, špatné nastavení. Teď je to semifinále, každý zápas se bude tahat.
V čem je Dukla nejnebezpečnější?
V brance mají dlouhodobě skvělého Petržalku (Tomáše Petržalu), který míče pochytává a z toho plynou rychlé protiútoky. Z nich nejvíce těží. Ale teď tam mají i mladé spojky Klímu s Patzelem, kteří obstarávají střelbu z větší vzdálenosti. I od nich hrozí velké nebezpečí.
Chystáte se zrovna na ně dva nějak speciálně?
My se připravujeme na celý jejich mančaft, ne na jednotlivce.
Vy máte v kádru bývalého Dukláka Dana Režnického, u nich působí zase plzeňský odchovanec Jan Blecha. Jste s ním v kontaktu?
To si spíš před sérií možná něco napíše s Miky Tonarem. Já žádné hecování neplánuji, přece jen už je tam nějakou dobu.
Ofenziva Talentu je hodně postavená na souhře z pivoty, na brankoviště dostáváte dost přihrávek. Vyhovuje vám tenhle styl?
Určitě. Ale soupeři už jsou na to připravení, už ve čtvrtfinále v Kopřivnici to bylo vidět. Zase jsme stříleli daleko víc gólů z křídel. Je dobře, že jsme komplexní mančaft, nemáme to postavené na jednom nebo na dvou postech.
Jak moc vám v play off schází diváci?
Je to velká škoda. V play off chodily dobré návštěvy, atmosféra byla úplně jiná než za současného stavu.
Alespoň se na hřišti lépe komunikuje, ne?
No jo, jenže soupeři nás slyší. (smích) Ano, komunikace je výrazně lepší, ale diváci, ať už doma či venku, vás do zápasu ještě víc vtáhnou. Vytvoří atmosféru, která by play off slušela.
Semifinále už se hraje střídavě, jednou doma, jednou venku. Líbí se vám tenhle systém?
Nejsem jeho zastáncem, ale je to tak nastavené a musíme se s tím jednoduše srovnat.
Je vám čtyřiatřicet. Nechci říci, že jste starý...
Ale jo, já jsem starý!
Žene vás tedy o to větší touha znovu zvednout pohár nad hlavu?
Neřekl bych, že se nějak připravuji na konec. Ale roky naskakují a můj čas se bude krátit. Uvidíme, jak to půjde další sezonu.
