Kornfeil závodil v Brně už minulý víkend. Motorku vyměnil za motorové prkno a místo na Masarykově okruhu se proháněl po Brněnské přehradě, kde se konal světový pohár v takzvaném jetsurfu.
"Předtím jsem byl dva týdny na dovolené v Chorvatsku na lodi. Vzal jsem si s sebou i motorové prkno neboli jetsurf, který používám k tréninku. Moc jsem si to užíval," líčí dvacetiletý závodník z jihomoravského Rohatce.
Šampionát silničních motocyklů měl v polovině sezony měsíční pauzu a právě volno k relaxaci a tréninku využil i jediný český zástupce v seriálu Moto3. Kolotoč závodů se opět roztáčí tento víkend v americkém Indianapolisu.
Už příští týden však motocyklovou špičku přivítá Masarykův okruh. Právě na domácí velké ceně před třemi lety zaznamenal rohatecký jezdec životní úspěch, když ve stopětadvacítkách skončil pátý.
Letos své maximum dokázal vyrovnat v úvodu sezony na španělském Jerezu, šestý dojel v dalším závodě na slavném Le Mans. Přesto za předsezonními plány zatím zaostává. "Čekal jsem víc," přiznává Kornfeil, aktuálně třináctý muž kategorie Moto3.
Jak prozatím hodnotíte svoje vystoupení v šampionátu?
Před začátkem sezony jsem si to představoval jinak. Ale v rámci možností to jde. Nejsem spokojený, ale na druhou stranu nejsem ani nějak naštvaný. Čekal jsem však víc. Je to zatím takový průměr. Věřím, že pokud zafunguje nová motorka, kterou máme od německého Sachsenringu, mohlo by to být dobré jako na začátku sezony.
Co je třeba zlepšit, abyste navázal na solidní umístění ze začátku sezony?
Už od začátku zimních testů se pereme s podvozkem a s pérováním. Necítím se na motorce moc dobře a to je problém.
Před sezonou šéf stáje Roelof Waninge prohlašoval, že byste měl v celkovém pořadí Moto3 skončit mezi osmičkou nejlepších. Věříte, že je to reálné?
Máme před sebou ještě devět závodů. Pořád je reálné se mezi osmičku dostat. Jen mít trochu štěstíčko, doladit motorku, a pokud bude motorka fungovat, jsme schopni dobře jezdit. Ten potenciál v nás je.
Docela jste stabilizoval výsledky v kvalifikacích. V posledních závodech se vám však při nich tolik nevedlo, čím to bylo?
Je to tím, že často v průběhu kvalifikace se snažíme ladit motorku, stojíme v boxu a ztrácíme čas. Také tam jde i o strategii. Spousta kluků se snaží v kvalifikaci za někoho chytnout a vyvézt se. Když to zkusím já, tak mě každý zastaví a nenechá mě jet za ním.
Vypozoroval jste letos, že když někomu jedete za zády, tak soupeř raději záměrně zpomalí?
Přesně tak. Oni vědí, že bych se jich dokázal chytnout a udělal dobrý čas. Proto raději vypnou.
V čem jste se však nezměnil, je to, že i přes dobrý výsledek jste ke svým výkonům velmi kritický.
To je pravda. Jsem prostě takový. Nikdy nejsem spokojený. Dokud nebudu první, tak asi ani nikdy nebudu.
Spokojen jste mohl být právem třeba i před třemi roky, když jste skončil doma v Brně pátý.
Na to dodnes vzpomínám. Pátý jsem byl dvakrát v životě a z toho jednou v Brně. Na letošní závod se strašně moc těším. Je to domácí Velká cena a můžu se ukázat před rodinou, sponzory a fanoušky. Některým jezdcům to dělá potíže a stresují se. Mě to naopak burcuje a pomáhá.
Předtím vás ještě čeká zastávka v americkém Indianapolisu. Nedělají vám dlouhé přelety mezi závody potíže?
Pro mě to není takový problém. Časová pásma mi nevadí. Ráno můžu doletět do Ameriky a už odpoledne závodit.
