„Tahle sezona stála jedním slovem za pendrek,“ nepáral se s hodnocením Kornfeil, 26letý závodník z jihomoravského Rohatce.
Potěšil ho jen odchod z týmu Redox PrüstelGP. Příští rok bude Kornfeil jezdit za RBA Skull Rider opět v Moto3.
Čemu přičítáte letošní mizérii?
Tento tým nefungoval. Byli tam lidi, kterým bylo jedno, jak dojíždíme, nebyl tam týmový duch. Tohle je výsledkem. Prvních pár závodů bylo naprosto tragických, od Jerezu se začalo trochu dařit, tam jsem bojoval o první flek. Brno bylo hodně podprůměrné... a na podzim jsme letěli do Thajska s jedním motorem na čtyři závody, zatímco ostatní měli i tři motory.
Týmový duch nebyl mezi jezdci a vedením, nebo mezi jezdci a mechaniky?
Vždycky to vychází od majitele. Ten náš nejezdil na závody, nebo jezdil až na neděle, na spoustě závodů nebyl vůbec. Neměli jsme vedení týmu, koordinátora, manažera. Nejde, aby tým fungoval jen na jezdcích a šéfmechanicích. V týmu jsou zapotřebí lidi, a když tam nejsou, je to problém. Byla to základní chyba.
Stalo se, že jste pak vy jezdci, tedy vy a týmový kolega Filip Salač, zvlčeli?
To si nemyslím, my jsme se pořád snažili udělat dobrý výsledek. Majiteli to ale bylo jedno. V Aragonu (konec září) podepsal nové piloty, a pak mu to bylo třikrát tak jedno.
Ptám se proto, že byly veřejně propírané vaše roztržky s kolegou Salačem v Brně a v Sepangu, kde jste měli kolizi na trati.
To bylo vytvořené médii. Kdyby lidi viděli, jak jsme se k sobě chovali, vycházeli jsme spolu a fungovali, tak by se hodně divili. Nám to bylo jedno, budeme spolu příští měsíc trénovat ve Španělsku, jsme pořád v kontaktu. Víme, kde je pravda.
Těžko médiím vyčítat vytváření kauzy, když jste se do Salače dvakrát nahlas pustil. Patří ke kamarádskému vztahu i schopnost vyříkat si všechno bez obalu?
Určitě, tohle je potřeba. Vyříkali jsme si situaci v Malajsii, kde Filip řekl, že jsem jel moc pomalu, a dopadlo to tak, že jsme měli kolizi. Je úplně normální bojovat na trati, dávat si to ‚na prasáka‘ jeden druhému, ale není normální udělat to týmovému kolegovi čtyři zatáčky před koncem. Vždycky se snažím hledat chybu napřed u sebe, ale když vím, že chyba u mě nebyla, ozvu se.
Chtěl byste po letošní zkušenosti ještě někdy jezdit v jednom týmu s krajanem? Není pro vzájemný klid lepší mít vedle sebe cizince, nestresovat se národními vazbami a vyhnout se podobným situacím?
Faktem je, že už před sezonou jsem si myslel, že to (v jednom týmu se Salačem) nemůže dělat dobrotu. Když se nad tím člověk selským rozumem zamyslí, tak na této úrovni to nejde. Já Filipa naprosto beru, respektuju ho jako každého závodníka, bohužel tam je problém spíš v lidech okolo něho. Z tohoto důvodu už bych nechtěl být v týmu po boku nějaké ovečky, podporované Autoklubem ČR a dalšími lidmi.
Bylo pro vás těžké během takto rozbité sezony udržet sebevědomí na patřičné úrovni?
Extrémně těžké. Hlavně proto, že majitel nenaslouchal nikomu, mně, mechanikovi, šéfmechanikovi. Všichni lidi mu byli nějak lhostejní a to bylo špatně. Kdybychom věděli, že dělá kroky dopředu, závodilo by se nám líp, ale my jsme dělali kroky jen dozadu. Jsme dospělí, neděláme to první rok, spoustu věcí dokážeme chápat, ale myslím si, že kdyby on projevil zájem, mohlo to vypadat úplně jinak.
Odkdy jste věděl, že tým po dvou letech opustíte?
Hodně brzo, v květnu nebo v červnu. Přemýšleli jsme strašně dlouho o přestupu do Moto2, už to vypadalo, že se dokážeme dostat do jednoho týmu, ale pak tam zase zavládla politika. Nebylo to otázkou výsledků ani financí (šlo o nizozemský tým RW Racing GP, pozn. red.). Nakonec se přiklonili k jinému jezdci, což mě samozřejmě strašně štve. V Brně (v srpnu) jsem už měl jasno, do jakého týmu půjdu.
Zůstáváte tedy v Moto3, ale přestupujete do španělské stáje. Je to pro vás podstatné v šampionátu, o kterém se říká, že ho ovládají Španělé?
Je to strašně zajímavé. Manažer toho týmu má navíc výsledky. Vychoval Gabriela Rodriga, který před čtyřmi lety jezdil na chvostu a dnes je z něho hvězda. Vytáhl bratry Espargarovy nebo Mavericka Viňalese. Takže ten člověk ví, jak vychovat pilota, a to je přesně to, co já potřebuju. Asi k tomu nemám daleko, ale potřebuju udělat poslední krůček, abych se v závodě dokázal projevit a dotáhl to do konce.
Už jste testoval jejich motorku?
Ne, protože jsme se shodli, že to nemá smysl. KTM nemá novou motorku a jezdit na staré, na které mám z letoška najeto mraky kol, nemá význam. Budeme testovat někdy v únoru.
Není to daleko?
Jsem v Itálii a na motorce jezdím každý den. (úsměv) Mám tady OVAL motorku, supermotardovou i motokrosovou motorku, JetSurfy, mám tady velké vyžití. Závodní motorku tady sice nemám, ale rozhodně tady nezahálím.
Co když další rok v Moto3 značí, že v nejslabší třídě zůstanete už pořád a bude z vás takový český Gábor Talmácsi?
Já bych strašně rád navázal na Talmácsiho! Nebo i na Sandra Corteseho, tedy na piloty, kteří byli strašně dlouho v Moto3 a nakonec udělali titul mistra světa. (směje se) Ale ne, moje ambice směřují do Moto2. Chci se tam dostat. Není to ale tak jednoduché pro kluka z Rohatce.
